(Němý svědek lidické tragédie.)
Na scéně fotografie kostela ve starých
Lidicích z roku 1941 je vidět také špejchar. Přes most nad potokem přechází
paní Růžena Neradová a nese putnu s vodou od obecní studny a za ní
jdou její dva synové, starší Josef a mladší Antonín.
Proti ní (zády k fotografovi)
přechází můstek pan Emanuel Kovařovský, tehdy nejstarší obyvatel Lidic.
Před ním, směrem ke kostelu, skotačí další děti, ale těm už do tváře vidět
není.
Děti mají krátké kalhoty s kšandami a bílé košile - je léto 1941. Na obrázku panuje pohoda, na paloučku za potokem se pasou husy. Nic nenasvědčuje tomu, že za necelý rok to všechno už nebude pravda.
V následujících létech až do konce
války zůstala po starých Lidicích jen holá pláň a pár stromů. Cesta z Buštěhradu
zadním koncem okolo hřbitova, dříve směřující přímo k prvním stavením v
Lidicích se po válce náhle u ”Salvátora” lomila směrem k jihozápadu, na
okraj dnešních nových Lidic (u ořechovky) a serpentinou klesala
dolů na louku kde tvoří hráz rybníka. Silnice končí na křižovatce silnice
Makotřasy - Hřebeč.
- - -
Dnes je celé údolí obrostlé hradbou
smíšeného lesa, který byl vysázen na hranicích zástavby, vlastně na konci
jednotlivých zahrad patřících ke stavením. Výjimku tvoří lesík za
hřbitovem směrem ke Hřebči a mladší hustý borový porost pod silnicí u nového
hřbitova, směrem k rybníku zvanému ”Nervák”.
Když kompanie Morigl srovnala se
zemí obec trhavými náboji a následně oddíly říšské pracovní služby RAD
dokončily odstraňovací a vyklizovací práce, nezbyly na území zahrad
uvnitř obce žádné ovocné stromy, ani keře. Musely pryč, aby si nikdo nikdy
nevzpomněl, kde Lidice stávaly. I koryto potoka posunuli na sever skoro
o 15 metrů. (1)
Kde se vzala dnes na pietním území
kousek od můstku přes potok vzrostlá hrušeň?
Na staré fotografii s kostelem ta hrušeň
je patrná jako mladý štěp.
Orientační bod pro tuto domněnku poskytl otvor v příklopu bývalé obecní studny, který se zachoval a je vzdálen od stromu necelé čtyři metry.
Na dalších fotografiích v knize od
pana doktora Quido Jeřábka “Lidice jak jsme je
znali” lze objevit těsně po válce mladý stromek, právě v místech, kde
dnešní hrušeň roste.
Paní Anna Peková zasadila společně
s panem Vandrdlem, obecním strážníkem, 3 hrušně poblíž obecní
studny. Jednu víc vpravo směrem ke špejcharu
a druhou mírně vlevo směrem ke škole podél cesty vedoucí od můstku ke škole
a k Šilhánovu statku. Dvě byly od potoka dál než obecní studna s ruční
pompou a obě jsou patrné na zmíněné fotografii.
Obecní pumpa - litinový válec, asi 150 cm vysoký, s vývodem uprostřed své výšky do chrliče na jehož konec se zavěsilo vědro, nebo přistavila pod něj dřevěná putynka na vodu. Voda se pumpovala pomocí pohyblivého ramene, tak jak známe obecní pumpy. Na fotografii je chrlič vody pumpy orientován směrem k potoku, tedy na sever. Nutno dodat, že před válkou byla pumpa hned vedle potoka. Putýnky se vypláchly trochou vody a ta se vylila rovnou do koryta potoka.
- - -
Pomocí pásma a provázků s kolíky jsem vyhledal místo, kde stál fotograf a pak už bylo jednoduché potvrdit doměnku, že hrušeň stojí na původním místě.
Kostel na fotografii je vidět z místa
fotografa v takovém úhlu, že půdorys východní stěny kostela mezi lodí a
sakristií v prodloužení dolů do údolí leží téměř v zákrytu s pumpou (okapový
žlab východní strany střechy je také v zákrytu). Fotograf musel tedy stát
skoro přesně severním směrem od kostela na úrovni rozhraní východní stěny
kostela a sakristie.
Podle naměřených úhlů a vzdáleností
vynesených do náčrtu a fotografie, vychází, že dnešní hrušeň stojí na místě
té hrušně, kterou paní Peková vysadila nejblíže obecní studny.
Při demolici kostela a špejcharu byla
původnímu štěpu ulomena koruna, čemuž nasvědčuje návalek na kmení v prsní
výšce. Hrušeň není planá, protože má velké zdravé plody.
Paní Anna Peková mi v roce 2001 poskytla
potřebné informace a potvrdila správnost předpokladu, že jde o jednu ze
tří původních obecních hrušní.
V roce 2006 jsem požádal Magistrát města Kladna o vyhlášení této hrušně za památný strom a dostal vyrozumění, že materiály jsou již připraveny k jednání a že projednávání začne do konce dubna 2007
Na dobových fotografiích je vidět mladá hrušeň těsně po válce
foto: Antonín Nešpor 2001 Klikni
zde pro umístění na mapě
Sestaveno v Lidicích dne 14.4.2007 Antonín
Nešpor
(1) Pokud použijete zobrazení na portálu
mapy.cz, Klikni
zde pro umístění na mapě
lze se podívat na stejné místo, kde hrušeň stojí také do historické mapy,
a ačkoliv tam samozřejmě tehdy nestála (jedná se o mapy z předminulého
století) terčík ukazuje přímo na břeh potoka vedle můstku, což potvrzuje,
že němci koryto potoka posunuli severněji.