Starosta uvedl pozdní návštěvu do jiné budovy, kde má úřední kartotéku. Než veškeré hledání v kartotéce obyvatelstva obce je marné. Také paměť starostova nemůže přinésti objasnění.

    Znovu vstupují všichni do vozu a noční pouť pokračuje zpět do Slaného, kde vystupuje a zůstává vrchní strážmistr Smaha, zatím co Felkl a Polák jedou dále na rozkaz Felklův do Buštěhradu, v jehož sousedství leží obec Lidice.

    Je již 4. června 1942, čtvrt na jednu ráno, když Felkl s nadpor. Polákem, jenž na výslovný přikaz Felklův ho musí stále doprovázeti, vstupují do budovy četnické stanice buštěhradské a kdy začíná Felkl vyslýchati velitele stanice vrch. četn. strážmistra Vojtěcha Babůrka. (l)

    Zjišťuje se, že obec Lidice skutečně leží v obvodu buštěhradské četnické stanice a že tam žije ne jedna, ale dokonce více rodin Horáků. Felkl vyzvídá dále, která z nich má syna. Existuje pouze jediný syn, který však je již delší dobu nezvěstný, což bylo již nejen hlášeno, ale gestapem i německým četnictvem vyšetřováno.

    Šlo tedy o Josefa Horáka, ze statku v Lidicích, který zmizel v r. 1939 jako poručík čsl. letectva a na nějž byl proto vydán pátrací oběžník. V něm, stejně jako v pátracím oběžníku po Josefu Stříbrném, rovněž z Lidic, byla vrch. čet. strážmistrem Babůrkem úmyslně pozměněna některá data, aby případné pátrání bylo ztíženo. Oba již v té době sloužili v anglickém válečném letectvu.

    Vrch. četn. strážmistr Babůrek žádá o vysvětlení. Felkl mu na to sděluje, že Horák přichází v úvahu jako pachatel atentátu na Heydricha. „To je nesmysl, pánové," ohražuje se Babůrek. "Ten od doby svého odchodu z domova zde nebyl a nikdo od té doby o něm neví, jelikož ani nikomu nepsal."

    Poté porovnával Felkl nějaký dopis a popis osoby - a marně mu Babůrek při tom vysvětloval, že nesouhlasí ani popis osoby, tím méně pak data a že tudíž nemůže býti důvodná ani jeho domněnka. Felkl však již na nic nereagoval a telefonoval do Kladna, odkudž za krátko přijíždí náměstek šéfa gestapa Thomsen, kterému hlásí Felkl výsledek dosavadního šetření. Thomsen přejímá pak další vyšetřování sám. Po krátké poradě s přítomnými telefonuje Thomsen do Kladna, Slaného a Prahy, žádaje, aby bylo okamžitě provedeno nasazení policie a četnictva k provedení akce na Čabárně a v Lidicích. Zalarmován byl i pohotovostní četnický oddíl v Buštěhradě.

Noční prohlídka osady Čabárny a obce Lidic.

    Zanedlouho na to dojeli již 4 vyšší úředníci od Stapoleitstelle (2) v Praze a s nimi i přednosta kladenského gestapa Wiesmann se všemi úředníky služebny v Kladně. Rovněž již dva oddíly Schupo (3) byly na místě.
Akce se rozjížděla plným tempem. Schupo dostává rozkaz k obklíčení osady Čabárny a obce Lidic,

(1) Viz protokol Babůrkův, sepsaný v Kladně dne 1. června 1945.
(2) Stapoleitstelle jest zkratka pro Staatspolizeileitstelle t. j. vedoucí úřadovna státní policie, čili gestapa.
(3) Schupo, známá zkratka pro německou Schutzpolizei (ochranná policie) v zelených stejnokrojích a s tvrdými čákami.