Povražděno bylo 184 mužů od chlapců sotva škole odrostlých až po starce nad hrobem. Mezi posledními byl stařičký farář. Osud žen a dětí byl snad ještě příšernější než osud mrtvých. Jen málo je jich mezi živými a ještě méně je jich tu mezi námi. Vesnice byla vyrabována, ženy a děti okradeny o všechno a budovy pak zapáleny a rozstříleny. A mezi vrahy byl osobně přítomen K. H. Frank, který dnes přiznává, že k lidickému zločinu došlo na podkladě pouhé domněnky policie, a který se vymlouvá a popírá všechnu vinu, která je však prokázána a zřejma.

     A dnes se zde shromáždil lid celého kraje a v duchu je tu s námi celý český a slovenský národ. Přišli jsme se poklonit svaté památce lidických mučedníků, připomenouti si jejich odkaz a slíbiti si, že tak jako lidičtí mučedníci byli k sobě až do hrobu věrni, i my chceme druh k druhu věrně státi a brániti těžce dobytou svobodu státu a lidu, aby již nikdy k nám nemohli proniknouti germánští uchvatitelé, aby se již nikdy nemohly opakovati Lidice.

     Víme, že i když čas hojí rány, lidickou ránu v nás nezahojí nic a nikdo. Bude i po letech palčivá jako 10. června 1942 a jako dnes a bude věčně národu výstrahou a poučením, čeho se musíme vystříhat a co je nutno dělat, aby nová naše Československá republika byla mezinárodně dobře zajištěna, vnitřně pevná a aby nové Lidice a všechny naše vesnice a města a všechen náš lid žili a rozvíjeli se klidně a spokojeně ku blahu dnešního i příštího pokolení.
 

 Dekret ministerstva vnitra Československé republiky o obnovení obce Lidic.

     Znění dekretu přečteno ministrem vnitra Václavem Noskem dne 10. června 1945 na národní tryzně v Lidicích a originál odevzdán zástupci okresního Národního výboru na Kladně.

     Dne 10. června 1942 byla bezpříkladnou surovostí našich odvěkých německých nepřátel zničena a se zemí srovnána obec Lidice v politickém okresu kladenském.
 
     Obyvatelstvo obce Lidic bylo povražděno nebo odvlečeno mimo obvod a jméno obce Lidic mělo být podle úmyslu barbarských Němců navždy vyhlazeno. S tímto brutálním zločinem je spjato jedno z nejtěžších údobí života českého národa. Byl jím pobouřen nejen lid Československé republiky, ale i lid všech svobodymilovných národů. K odčinění této tragedie usnesla se slavnostně vláda republiky Československé ve své schůzi, konané dne 6. června 1945, o výstavbě nových Lidic. Jako ministr vnitra prohlašuji, že obnovujeme v osvobozené Československé republice obec Lidice v původních jejích hranicích i sjejím starobylým českým úředním názvem.

Dáno v Praze dne 10. června 1945.