Moje maminka se o tom do smrti nedozvěděla.
 

    Už téměř celý rok se snažím udržet nepříjemné informace před zveřejněním v domnění, že se cosi změní.

    Loňský adventní koncert pořádaný u společného hrobu Lidických mužů jsme prožili každý po svém. Někdo se bavil, někdo byl opojen a všichni tleskali mimo mě.
    Poprvé v životě jsem u společného hrobu stál s pocitem viny. Viny za to, co se zde dnes večer (7.12.2005) připustilo a jak k tomu přijdou ti zavražděni v hrobě.

    Na konci cesty od muzea, spoře osvětlené několika pochodněmi, byl už zdáli vidět u hrobu do tmy zářící osvětlený baldachýn a slyšet dětské hlasy zpívající koledy.
    Zrychlili jsme krok v domnění, že jdeme pozdě.
    Poznámka na pozvánce, že: "Prodej občerstvení je zajištěn od 17. hodin a Vstupné dobrovolné" nás naplňovala jakousi předtuchou něčeho nečekaného.

    Představení ještě nezačalo. To jen u nasvíceného hrobu byly vztyčeny mikrofony a z ampliónů se linuly reprodukované koledy přes hrob směrem k divákům.
    U improvizovaného kiosku stála fronta na občerstvení. Na hrobě rozsvícený stromeček. Předvánoční atmosféru dokresloval prodej svařeného vína.
    To vše hodinu před začátkem představení, jak určovala pozvánka.

    Nadešla chvíle začátku.
    Byli jsme přivítáni panem doktorem Červenclem, který jako nosnou označil myšlenku, "že se tu v těchto místech už dlouhou dobu nezpívaly koledy".

    Nepamatuji se ani z doslechu, že by se chodilo s koledami na pietní území, ba ani že by maminka, nebo kdokoliv z Horáků chodil koledovat na zahradu ke hrušni.  (V místech, kde stojí dnes kříž u společného hrobu, stávala hruška smolnice).

    Kolik úcty a pokory tento hrob za léta od konce války pamatuje! Kolik státníků a pomazaných hlav se přišlo poklonit památce Lidických mučedníků v tichosti i za zvuků hymen a smutečních pochodů.

    Jaké myšlenkové pochody musely předcházet tomuto večeru? Myšlenky umožňující znesvětit místo posledního odpočinku Lidických mužů, reprodukovanou hudbou a prodejem alkoholu a prodejem jejich klidu za dobrovolné vstupné.
    Účinkující za to nemohli, přišli zazpívat koledy a písně adventní. Zhostili svého úkolu tak jak nejlépe uměli. Za režii pana doktora Červencla nenesli žádnou odpovědnost.

    Režie, která umožnila spustit na pietním místě kulturní představení je nevhodná, podepřena pak prodejem alkoholu si zavdá s nevkusností a opovrhováním těmi mrtvými, ať si pan ředitel o tom myslí co chce.

    Jsou i další nesmyslné režijní "drobnosti", které by v proudu informací mohly zapadnout. Příkladně dobrovolné vstupné na pozvánce. Nevěřil jsem tomu. Myslel jsem, že tento nepatrný text nad spodním okrajem pozvánky, je anachronismus, editorem textu omylem ponechaný z pozvánky na nějakou předešlou kulturní akci pořádanou v galerii

    Ne, nebyl to nedostatek, ale záměr vybírat vstupné, sice dobrovolné, ale přeci jen vstupné u hrobu. Citace odpovědi pana ředitele v následné internetové diskusi tomu nasvědčuje: "Koncert sám byl zdarma a kasička na stole byla ta, kterou máme umístěnou na dary v recepci galerie, to snad není nic závadného. Vždyť provoz PL něco stojí!"

    Kam až klesla kulturnost tohoto počinu?

    Stál jsem jako přimražený a čekal ještě nějakou další pohromu. Už nepřišlo nic silnějšího.
 
    Kulturní program na pietním území a obzvláště u hrobu nemá co dělat.
    Na kulturu jsme měli vždy kulturní dům a máme opět rekonstruovanou galerii.

    Myslí si čtenář že příkladně americký gospel, který ve finále představení roztleskal a rozpohyboval děti z pěveckého souboru, stojícího při představení v těsné blízkosti trávníku (kam se za jiných okolností kladou věnce), že to byl to pravé pro zastřelené Lidické muže, kterým měl být tento koncert věnován? ("Gospel songs" jsou duchovní písně severoamerických černochů, za doprovodu tleskání a podupávání)

    Nebudu na tomto místě vyjmenovávat další prohřešky pana doktora proti pietě Lidic, těch jsme si měli možnost užít v průběhu letošního roku dostatek. Jak to však vypadá, ještě si užijeme.
    Nechci ani hodnotit jeho "dílo" s ohledem na Lidickou pietu, od toho jsou jeho nadřízení, ale mohu s určitostí tvrdit, že pietu nectí, přinejmenším způsobem, který vyžaduje pietní území starých Lidic. Nasnadě je úvaha, zda si pan doktor Červencl nezaměňuje Památník Lidice za kulturní centrum, které musí za každou cenu vydělávat, tedy i s kasičkou u hrobu. Kulturu dělá ale jinak dobrou, v kulturním domě, v Lidické galerii. Tam bezesporu výbornou. Ale nelze zaměňovat prostředí. Na pietním území se každý kulturní program, tedy i adventní koncert stává nekulturním počinem, narušujícím pietu tohoto místa. To by měl každý soudný člověk rozlišit. Pořádají se snad koncerty na nádvoří Strašnického krematoria, nebo na Olšanských hřbitovech? Připadá vám tento přístup k pietě oněch míst normální? Bylo by to přinejmenším bez morálky.

    Proč jsem nespěchal s uveřejněním těchto nepříjemných faktů? Protože jsem stále doufal, že pan doktor Červencl vezme na zřetel důrazné připomínky mojí rodiny, které jsme mu sdělili písemně hned druhý den po adventním koncertu konaném 7.12.2005 a opakovaně v následných dnech v písemné diskusi, kdy jsme se mu snažili vysvětlovali v čem tkví podstata  piety.
    Také jsme si mysleli, že by to byla veliká ostuda nejen pro pana ředitele Červencla, ale i také pro Lidice. Jenomže po zdrcujících zkušenostech s letošními internetovými hrátkami, "Totalně vypal Lidice" jejichž ozvěny doznívají na internetu doposud, jsme dospěli k názoru, že panu doktorovi jsou naše názory zřejmě cizí, protože je nebere na zřetel a že mu zjevně nevadí ostuda, která se snáší na jeho hlavu a tudíž by mu snad ani nevadila případná ostuda Lidická.
    Doufali jsme marně, protože letošní adventní koncert je opět naplánován na pietním území, tentokráte k dětskému sousoší, jak píše v článku: "Živé, současné hodnoty" v listopadovém zpravodaji pan Přemysl Veverka.

    Pane doktore Červencle, za moji rodinu Vás tímto veřejně žádám, abyste s okamžitou platností zastavil veškeré kulturní a prodejní aktivity na pietním území starých Lidic a přenesl jejich konání na jiná vhodnější, Vámi ovládaná místa uvnitř obce. On vám to nikdo oficiálně neřekne, ale jděte si takové vaše experimenty zkoušet někam jinam!
    Vypáleným Lidicím, ani mrtvým v nich to nepomůže a takhle jen vzpomínku na bývalou obec a obyvatele v ní - naše příbuzné, dokážete znepříjemnit i skalním lidickým.
    Jeden komentář za všechny: "Já už se nebudu rozčilovat" pronesla  jedna z Lidických žen, po nevydařeném přesvědčování ředitele Červencla (že internetová reklama není dobrá, aby jí stáhl),  když odcházela ze schůze konané den po spuštění reklamní kampaně Totalbunout of Lidice.

    Když zazní v galerii Rybova mše (jak píše pan Veverka), proč by nemohlo Sluníčko zazpívat koledy na stupních schodů vedoucích do Lidické galerie. Oč méně přitažlivé by bylo představení mladých zpěváků příkladně i na schodech galerijní zahrady. Dovedu si živě představit iluminaci svíčkami, tak jako se to dříve tradovalo na schodech obecního úřadu, v dobách, kdy už kulturní dům již nefungoval a kdy ještě nebyla opravena Lidická galerie.

    Dopřálo by to klidu pietnímu území o což máte pečovat hlavně vy, pane řediteli.

    To že ovládáte a spravujete pietní území vypálené obce Lidice ještě neznamená, že na něm můžete provozovat kulturní akce včetně prodejních aktivit a tím narušovat hrubým způsobem pietu tohoto místa.

    Ještě k vaší myšlence, kterou jste uvedl adventní koncert u hromadného hrobu Lidických mužů.
    "V těchto místech se už delší dobu nezpívaly koledy" přidávám:
    V těchto místech se už přes šedesát let veřejně nekonzumuje alkohol.
    Naposledy tu popíjela popravčí četa!
    Ale na to jsme vás upozorňovali písemně již před rokem, pane doktore Červencle.



    Antonín Nešpor pro Zpravodaj 15.11.2006