Na "Neviditelném psu" vyšel včera (23.4.2007) článek "Upřímní křesťané,
náckové, estébáci a demokrati",  který jsem se svolením autora převzal,
protože se mimo jiné dotýká pozůstalých po obětech Lidické tragedie.

    Jelikož jsem doposud nedostal odpověď od OZ ohledně mojí stížnosti na cenzuru
v prosincovém čísle (2006) Zpravodaje, nevěřím, že by tento článek opatřený
mým komentářem byl do tištěné verze zpravodaje zařazen.

    Z deníčku Moby Dicka vybírám:

************************************************************************************************

"Upřímní křesťané, náckové, estébáci a demokrati",

On to prý nikdo tak nemyslí, když to tak říká. Někdo to tak myslí, někdo to tak nemyslí.
Někdo nemyslí, když mluví, někdo si myslí, že je pro něj prospěšné tak mluvit.
Někdo si myslí, že tomu rozumí, ale měl by raději mlčet...

************************************************************************************************
 

Pondělí 16. dubna 2007

Z Polské Osvětimi do tři kilometry vzdálené Březinky se konal "Pochod živých"
na památku milionu lidí, které zde nacisté během války zplynovali. Den vzpomínek
na oběti šoa je připomínkou zahájení zoufalého povstání ve Varšavském ghettu.
v dubnu 1943.
 

 
Úterý 17. dubna 2007

Premiér německé spolkové země Bádensko-Würtenbersko Günter Oettinger (CDU)
je kritizován za svůj smuteční text, který pronesl na pohřbu Hanse Filbingera.
V něm pravil, že tento ctnostný muž byl "odpůrcem nacistického režimu".

Drobná potíž je v tom, že drahý zesnulý byl nacista a jako soudce posílal za války
na smrt zběhy z wehrmachtu. Po skandálu se pan zemský premiér "omluvil" textem:
"Nikdy jsem neměl v úmyslu ranit pozůstalé a oběti. Pokud se tak stalo, je mi to líto.
A za to se omlouvám."
Oettinger prý nechtěl bagatelizovat hrůznost nacistického režimu. Pan Filbinger byl
však "nanejvýš křesťansky založený a konzervativní člověk s prokazatelnou vnitřní
distancí od nacistického režimu." No, křesťan - když už mají papeže z Hitlerjugend...

A proč se vlastně Bádeňané-Würtenberďané zlobí pro pár slovíček, když jim
nevadilo, že zesnulý nácek byl dříve jejich premiérem?!
 

 
Středa 18. dubna 2007

Uplynulo 60 let od popravy válečného zločince a bývalého prezidenta prvního
slovenského státu Josefa Tisa. Nesl odpovědnost nejen za protižidovské
a protiromské zákonodárství a "odsun" 70.000 (česko)slovenských Židů
do Osvětimi, ale i za masakry proti Slovákům v době Slovenského národního
povstání.

    Po válce se skrýval v klášteře v bavorském Altöttingu, odkud ho na světlo Boží
vytáhla americká CIC (ne komunisti!). Tiso v bratislavském procesu nic nepřiznal
a ničeho nelitoval.

    Slovenští nacionalisté Tisovi blahořečí za získání státnosti. Že nepočítají Židy
mezi Slováky, nepřekvapuje, že však za Slováky nepovažují ani obyvatele
vypáleného Klaku, Ostrého Grúnu  a dalších slovenských "Lidic", je poněkud
podivné.

„Já si vážím pana prezidenta Tisa a vážím si ho moc, protože si ho pamatuji
jako dítě. Byli jsme velmi chudí, ale když byl on, tak jsme byli na úrovni,“ pravil
v lednovém rozhovoru  pro TA3 arcibiskup Ján Sokol. Tiso byl prý "upřímný
křesťan, který bral antisemitská  opatření jako "nutné zlo".

    Ján Sokol je také upřímný křesťan. A registrovaný agent StB "Svätopluk"
(svazky 130007 a 40221).

    Stanislav Májek ze Společnosti Andreje Hlinky na Martinském hřbitově
u Tisova hrobu odhalil velikánovi pomník, opatřený slovenským znakem.
Při té příležitosti vydal text: „Zaslouží si ho za svůj vzorný kněžský život
a za všechno dobré, co pro národ vykonal.“
 

 
Čtvrtek 19. dubna 2007

Slovenský Ústav pro výzkum veřejného mínění uveřejnil výsledky ankety, podle nichž
je nejoblíbenějším (žijícím) slovenským politikem předseda vládní Slovenské národní strany
Ján Slota (za duben vzrostl jeho rating o 4,1 % na 15,6 %). Slota před deseti lety o Tisovi
pravil: "Lidé, kteří se postavili za to, aby slovenský národ žil v suverénním státě, musí být
rehabilitováni, musí se jim dostat úcty, která jim patří. Já skutečně obdivuji prezidenta
Tisa a v žádném případě si nemyslím, že to byl válečný zločinec.“

Exilový historik Milan Ďurica, který ve své knize distribuované v 80.000 kusech
do slovenských škol o Tisovi prohlašuje, že byl zastánce Židů, jenž „židovskou otázku
řešil v souladu s křestanskými mravními zásadami", žádá dokonce pro Tisa "svatořečení"...

Křesťan a fašista Tiso to však říkával trošku jinak: „Udělali jsme tak podle příkazu Božího:
"Slováku zbav se svého škůdce!“
 

 
Pátek 20. dubna 2007

    Ředitel lidického památníku Milouš Červencl v souvislosti s pornografickou stránkou
www.lidice.eu ("Chceš vidět, jak lidické ženy trpěly? Klikni! Lidické ženy trpěly opravdu
hodně.  Ale žena na těchhle stránkách netrpí! Užívá si to!!!") o této skandální záležitosti
prohlásil,  že "žádná hmotná škoda nám nevznikla a lidické ženy nad tím mávly rukou".

    Jenže nemávly.

    Červencl jim leží v žaludku už od minulého podzimu, kdy zavlekl lidický památník
do internetové "hry"/reklamy "Vypal Lidice - zabij si Čecha".
    Tenkrát se lidickým rovněž omluvil: Všem, "koho se tato kampaň mohla dotknout,
zejména pozůstalým po obětech lidické tragédie. "

    Neetickou reklamu nechal stáhnout z netu, v anglické verzi však běžela dál.
A ceny za reklamu od německé reklamní společnosti s radostí převzal .
 

****************************************************************************************
 
    Článek ještě pokračuje sobotou a nedělí (viz), ale tam už nejsou další informace
směřující k Lidicím.
 
Následující komentář reaguje na obsah článku:


    Ceny za urážky.

    Článek odhaluje denní přísun informací z minulého týdne o kterých se nedá
nepřemýšlet. Na první pohled  je to soupis kontroverze,  padni komu padni.
Vlastně je to celé o kontroverzi kolem nás.
 
    Jednou odsoudili Tisa a popravili za to, že se dal k Němcům. Někomu naopak
vyhovuje, jak se s nepřáteli národa (jak židy sám pan doktor Tiso nazývá), vypořádal.

    Byl popraven a nepomohl mu ani nejvyšší, ačkoliv všechno dělal v jeho jménu
a v národním zájmu . Konečně tak to dělali skoro všichni, kdo uvěřili nápisům
"Gott mit Uns"  na svých opascích a Hitlerovi.
 
    O všem se dá polemizovat.  O Osvětimi ne!  Na Osvětim se nesmí zapomenout!
 

    Jestliže někdo, nachytán na švestkách se musí omluvit (příkladně slovy: „Nikdy
jsem neměl v úmyslu ranit pozůstalé a oběti.“),  je to jen jeho chyba a neomalenost,
že pozůstalé ranil a omluva je namístě.
 
    Platí to, ať  se omlouval, premiér německé spolkové země Bádensko-
Würtenbersko Günter Oettinger, nebo se musel obdobně omluvit ředitel Památníku
Lidice JUDr. Milouš Červencl za reklamu Totalburnout of Lidice.
 
    Jak by to asi ale vypadalo, kdyby pan premiér svoji omluvu zpochybnil tím, že by
převzal cenu v souvislosti s tím, za co se dříve musel veřejně omluvit.

    Pan premiér chválabohu žádné ocenění nepřevzal, ani by nemohl, ztratil by
voliče, ale možná i křeslo a stejně by se omluvit musel.
 
    To je ale pouze spekulace.

    Pravdou zůstává, že pan ředitel  Památníku Lidice ocenění
„Epica Bronze Finalist“ a bronzový „Louskáček“, převzal aniž by mu vadilo,
že tím opakovaně pozůstalé po obětech Lidické tragedie raní.

    „Má veliký štěstí, že nežijou ostatní lidický ženy, který tady přišly třeba
o sedm i vice rodinných příslušníků, ty by ho rozcupovaly“.
    Těmito slovy komentuje převzetí cen bývalý  starosta Lidic, pan Václav Zelenka.

    Jeho slova  jsou nejen přesvědčivá, ale i pravdivá, protože on je posledním
nalezeným dítětem ze starých Lidic a tedy ví o čem hovoří.

Díky Moby Dicku za nakousnuté téma!

V Lidicích dne 24.4.2007  Antonín Nešpor