Dnes jsem dostal pozvánku na cyklovýlet na Okoř.

Vypadá to, že už bych mohl letos jet.  Ovšem jen  jako záchranné vozidlo pro odpadlíky.  Mám zase vyviklané koleno a tak ho musím šetřit i když mě časem čeká jeho operace.
Vzpomínám na maminku, jak s námi naposledy jela na Okoř někdy v roce 1994. Jak si s nadšením vzala svůj apartní klobouk, protože se tehdá ještě jezdilo na Okoř v hučce a to pak měl každý pokrývku hlavy, jakou si zrovna sám vyšperkoval.

    Rád vzpomínám na hučky a buřinky připomínající spíše karikatury klobouků, než seriózní  pokrývky hlav. Co jen jsme se jim všichni nasmáli! Co kus to originál.
    Nejkrásnější byly kombinace středověkých měšťanských „brdíků“  s význačnými technickými doplňky, jako byl příkladně klobouk císaře Rudolfa  ozdobený ocelovým pérem z gauče. Nebo specielní moderní návleky na boty, připomínající galoše, které, když se usadily na hlavu, vypadaly, jako sportovní čepice s proklatě dlouhým kšiltem, nebo spíše tvarovaly hlavu do podoby aktérů známého britského vědeckofantastického seriálu "Červený trpaslík".
    Staré slaměné klobouky výzdobené květinami i ovocem, širáky i hučky bez krempy, takové ty loupežnické.

    To vše bylo k vidění, když jsme vyrazili na spanilou jízdu obcí, za stálého zvonění, troubení a frkání, abychom upozornili obyvatele, že se mohou ještě k té veselé společnosti přidat.

Tak to byly první ročníky cyklovýletů na Okoř.
 

    Letos se jede na Okoř 28. září v 10 hodin od Oázy.
 
Pro zpravodaj 25. září 2007 Antonín Nešpor  foto: Téměř kompletní rodina Zelenkova připravena před Oázou, na seřadišti
účastníků cyklovýletu  "Kolmo na Okoř v hučce" 7.10.2000