Pan inženýr Kovačík požádal o zveřejnění jeho stati, neboť se domnívá, že bez širší diskuse veřejnosti se může stát, že bude o výstavbě rozhodnuto jinak, než jak předpokládala původní studie, podle níž byly nové Lidice vystavěny.

    Podle vlastní zkušenosti vím, že pokud předpokládaná situace nastat může většinou také nastane a tedy si myslím, že nabízená doporučení jsou na místě.

    Abych pochopil celou situaci, vzal jsem si na pomoc původní zástavbu Lidic a stávající schválený uzemní plán. (Je k nahlédnutí na OÚ.) Tento plán se liší proti původní zástavbě rozšířením obce na sever směrem ke státní silnici, na severozápad, západ, jihozápad, kam by se měla obec rozepnout nejvíce. Při detailnějším pohledu jsem zjistil, že na nově vyznačeném intravilánu jsou již také vyznačeny parcely, které podle toho jak vypadají, jsou dvakrát i vícenásobně větší, než parcely v původní zástavbě.

    Potud fakta.

    Kdyby žil pan architekt Marek (zemřel v roce 2001), který Lidice projektoval, určitě by nám poradil, jak pokračovat v zachování vzhledu obce i do budoucna.

    Myslím si, že bychom měli mít stávající jádro obdobné, jako přístavbu. Měli bychom udržet urbanstickou linii již jednou danou.

    V úvodním článku k této diskusi se mi zamlouvá výraz nadčasové řešení celého projektu. Je fakt, že před šedesáti lety byly nároky na bydlení docela jiné, než dnes, ale urbanistické řešení je opravdu nadčasové a tudíž je vhodné v něm pokračovat.

    Prošel jsem si v duchu jednotlivé ulice a stávající rozmístění domů, rovněž extravagance o kterých vím, které doprovázející úpravy některých staveb. To, že nepřispívají k původnímu záměru čisté urbanistické kompozice nechávám bez povšimnutí.

    Pokud se zamyslíme nad pestrostí a rozložením staveb za protihlukovým valem na buštěhradském staveništi, zjistíme, že právě zde se jedná o klasický chaos, co dům to architekt, to jiný tvar, jiná střecha, jiná dispozice. I když jsou pozemky prakticky ve stejném rovinném místě, najdeme zde ulice rovné i zakřivené. Pravdivosti jejich tvaru chybí převýšení v terénu, aby se daly využít vrstevnice a spádnice. K čemu to přirovnat. Je to pestré a možná, kdyby tu byl přirozený kopec, dalo by se to nazvat “fancy hill”, zkrátka něco jako maškarní kopec.

    Dům od domu, všechno jiné. Jediné, čeho jsem si nevšiml, že by někdo stavbu pojal jako vícepatrovou.

    Takhle si ale novou přístavbu Lidic nepředstavuji. Pokud by někdo něco podobného v Lidicích chtěl zavést, doporučím mu, aby si postavil dům právě na Buštěhradě. Konečně tam bude jednou opravdu kompaktně pestré sídliště.

    O bydlení v Lidicích je zájem. Poptávka po koupi stávajících domů je daleko vyšší než nabídka. Člověk tedy nemusí být zrovna konzervativní, aby pochopil nezbytnost zachování rázu obce. Kdyby tu stály další stejně vypadající domy v obdobně rozpoložených ulicích , určitě se všechny prodají a ještě nebudou stačit.

    K zachování, říkejme tomu tradičního rázu obce, budeme potřebovat takové domy a takové parcely, v takovém uspořádání, které je v Lidicích od prvopočátku zavedeno. Myslím, že je to v článku pana Kovačíka napsáno, skoro až po lopatě.

    Ne každý stavebník se spokojí s interiérem nabízených typů domu. V tomto ohledu by vnitřní uspořádání mohlo být ponecháno na domluvě zákazníka s architektem, byla by to druhá volnost, kterou i dosavadní způsob zástavby umožňuje. Tou první je typ domu a jeho orientace.

    V přiloženém nákresu jsem se snažil zachovat původní ráz obce, vyhnout se přílišnému zabírání půdy, přibližování se ke státní silnici na severu, dále jsem se snažil obec uzavřít z jihu, kde evidentně chybějí další dvě ulice, se kterými se počítalo.

    Je  pravda, že by se tím ale měl zabývat spíš odborník. Podle toho, co jsem ale viděl ve schváleném Územním plánu, jak velké parcely byly zvoleny, pak by zástavba byla daleko řidší a pokud by se užily stejné typy domů v původní velikosti, pak by se ráz obce změnil.  Pokud by se užily domy větší, hodící se k velikosti parcel, výsledek by byl obdobný.

    Odborníky v obci máme a pokud se diskuse zůčastní bude to jen ku prospěchu věci.