Je pěkné nedělní odpoledne, jdu se po obědě projít. V růžovém sadu potkávám lidi se psy. Někteří je mají na vodítku, těch je většina. Jiní je mají volně puštěné, zákaz - nezákaz.
Když přicházím
ke společnému hrobu, vidím psa močícího přímo na hrobě. Nedá mi to a pána
se zeptám, zda mu nevadí, že jeho pes močí na hrob, kde jsou pohřbeni zastřelení
lidičtí muži.
Pán popírá,
že by pes močil, (pardon psi jenom značkují), když mu vytknu, že pes na
hřbitov a už vůbec na hrob nepatří, je v rozpacích a psa si uvazuje.
U višňovky
vedoucí do Bělok parkuje osobní auto. Ptám se mladého páru, jestli ví,
kde parkují. Nevědí. Vysvětluji, že jsou na pietním území a stručně popisuji,
kde všude stály domy.
Omlouvají
se a slibují, že už tam nikdy nevjedou.
Auto
odjíždí.
Jdu na hřbitov.
Proti
mě vyjíždí další auto, zastaví asi padesát metrů od silnice na vyježděných
kolejích. Pokouším se panu řidiči, podobně vysvětlit, jako mladým lidem,
kde se nachází. Řidič mi oznámí, že neví kde je a pokud tam není zákaz
vjezdu, bude si tam jezdit jak chce.
Že si
tudy lidi šli pro smrt, to ho přirozeně vůbec nezajímá!
Ovšem
že neodjíždí, to by přeci prohrál! A pokud použiji foto, kterým jsem si
ho zvěčnil, tak na to doplatím.
Vrátím
se k nadpisu: “P i t n í” území - je místo u společného hrobu, kde se popíjí
při ,,jakýchsi oslavách" pořádaných za požehnání vedení památníku.
C v i
č i š t ě psů - celé pietní území.
A u t
o d r o m - jižní část pietního území, vedle starého hřbitova i nad hřbitovem,
k použití zdarma v zimě i v létě.
M o t
o k r o s o v é t r a t ě tamtéž, ve dne i v noci o f
f - r o a d a na kvalitním trávníku, to se jen tak nenajde.
Někteří návštěvníci Lidic, ale i někteří místní, směrovky k těmto místům vůbec nepotřebují. Vědí kde se dají zdarma psi cvičit, kde se dají beztrestně venčit, kudy k autodromu a kam mimo cestu apod.
Označení ,,Začátku pietního území" a ,,Zákaz vjezdu" mimo veřejné komunikace je základní podmínkou, aby se těmto nešvarům zabránilo.
Jak dlouho se ještě bude zneuctívat území, kde přišli o rodiny a domovy naši předkové!?
Jaroslav
Adamec
10. 2.
2008