Původně, když jsem ten výraz poprvé uslyšel, myslel jsem, že se jedná o slovo italského původu, jak jsem jej také chybně v názvu napsal se dvěma "el".
Při schůzce s pražským architektem ing. Kubovým jsme se na toto téma bavili právě v souvislosti s Lidicemi.
Ve světě
je tato architektura pojmenována jako tradicionalismus, v Německu jako
poválečná moderna a v Česku se jí také říká SORELA. Byla k nám importována
ze Sovětského svazu. Začal svou přednášku pan architekt Kubový a
vysvětlil jak název vznikl. Sorela je zkratka vystihující stavební
styl socialistického realismu.
Ruská socialistická architektura byla ovlivněna ruskou architekrurou 19.
stol. Ta ovšem vycházela z francouzské architektury, zejména z empíru,
jehož otcem byl Napoleon. Při svém velikášském cítění se francouzský
vojevůdce vzhlížel v Římském impériu, proto má empírová architektura antické
prvky. Tyto prvky se objevují zpětně i v sorele.
Urbanismus sorely má v hlavní ose zástavby, zpravidla bulvár s minimálně dvojitým uličním stromořadím. Bulvár by měl být vždy ukončen dominatou. Stavební objekty v sorele jsou navíc ještě zdobné. Užívají se bosáže, balustrády, plastické římsy, na fasádě reliéfy nebo sgrafita. Nad vchodem do domů jsou často plastiky, někdy i kolorované. Sorela je poslední zdobné období v architektuře.
Sorela byla vystřídána "bruselem". Ten má své počátky v roce 1958, kdy proběhla světová výstava v Bruselu. Dominantou této výstavy bylo Atomium - obří koule v prostoru pospojovené chodbami v různách úhlech. Brusel do architektury zavedl vyšší strohost, některé stavební prvky nejsou kolmé. Např. kovové oplocení je reminiscencí na Atomium - trojúhelníkové a lichoběžníkové uspořádání.
Zástavba centrální části Lidic naplňuje podstatu sorely vesnického typu. Široká třída mající uprostřed stromořadí je frontálně zakončena dominantou celé obce, Kulturním domem.
Ještě k Bruselu. Ten silně ovlivnil architekturu 60. let 20. století. Přestože centrální část obce sorelu uvozuje, lze se domnívat, že rodinné domky v Lidicích již ten charakter nemají, ale jsou oděny do kabátu, naznačujícího, že Brusel je na spadnutí.
Zajímavé
je rovněž rosárium. Přebírá principy zámeckého parteru, má pravidelnou
dispozici, ale lichoběžníkové záhony již naznačují styl 60. let.
Jedinečnost urbanistického
řešení zástavby Lidic tkví v tom, že popsaný útvar, sorelu vesnického typu,
nikde jinde nenajdeme.
Potud názor pana Ing. Arch. Miloslava Kubového, kterého jsem požádal o názor na výjimečnost zástavby nových Lidic.
V souvislosti s předpokládanou novou zástavbou obce je tedy důležité udržet
ráz (vzhled) obce. S tím, co lze vnímat obecně jako ráz obce, byli čtenáři
seznámeni v článku Postav
si své Lidice! a předchozích článcích souvisejících
Pro čtenáře
jsem vyhledal ještě další dva názory, v podstatě obecně platné poselství
pana doc. PhDr. Jiřího T. Kotalíka, CSc., generálního ředitele Národního
památkového ústavu, historika architektury a umění.
Nemůžeme
a nechceme zakonzervovat minulost na úkor dynamického vyváženého rozvoje
celé společnosti. Je však naší povinností hledat cesty, jak svým způsobem
nesporné, jedinečné a mimořádně cenné objekty a soubory z hlediska jejich
hodnot architektonických, urbanisticko-krajinářských či obecně kulturních,
maximálně šetřit, zvláště když představují i kvalitní standart odpovídající
normám soudobého životního stylu.
O budoucích
osudech prostředí ve kterém žijete budete rozhodovat sami prostřednictvím
svých volených politických reprezentantů i všech nástrojů demokratické
a občanské společnosti.
Mějte
přitom na paměti, že jeho kvalita a hodnoty i ve světovém kontextu jsou
mimořádné, že v sobě skrývají velký potenciál, který je však možno velmi
rychle nenávratně zničit.
Tolik
z poselství pana docenta Kotalíka k obyvatelům Ostrova v němž mj. zdůrazňuje
význam tamní sorely.
Bez ohledu
na dobu vzniku jde také v Lidicích o kvalitní architekturu nadregionálního
významu, která si zaslouží realizovat jen pravdivé představy rozumných
a uvážlivých hospodářů, kteří berou v patrnost nejen požadavky na novou
zástavbu, ale i dědictví po svých předcích.