Co je
to za nesmyslný název?
Chyba
hned v prvním slově?
Kdepak
chyba, to se jen slovní hříčkou naráží na nešvary, které se na Pietním
území buď staly, nebo jsou zde běžné a bez náležitých opatření v budoucnu
zůstanou normou pro obecné chování návštěvníků. Je to možná z nezájmu,
možná neochotou věci řešit, možná s tichým souhlasem? Není tak těžké určit
proč tomu tak je.
Stačí
zavzpomínat.
Narážka
na "Pitní území" ve stejnojmenném
článku je celkem jasná. Na pietním území se pilo a občerstvovalo u stánku
postaveného přímo u hrobu, že to byl alkohol, který se prodával při adventním
koncertu to ví "půlka vesnice". Že to nikomu nevadilo, že se tu kupčilo
s pietou toho místa je sice s podivem, ale nešť někteří starousedlíci mají
minimálně krátkou paměť. Proč se ale proti tomu nepostavilo vedení památníku
a u společného hrobu nezakázalo takové excesy?
Protože
to celé vedení PL inscenovalo. (viz obsah článku "Moje
maminka se to do smrti nedozvěděla" , nebo Jak
funguje cenzura ve zpravodaji z prosince 2006 )
Stačilo
adventní koncert přesunout do galerijní zahrady. O této události se veřejně
mlčí i ministerstvo kultury mlčí a na interpelace odpovídá ve smyslu, že
jsou výsledky PL vynikající. Asi nevědí všechno.
Nezbude nic jiného, než veřejně přispět k o objasnění co a proč se vlastně dělo a vylíčit souvislosti.
"Řidič mi oznámí, že
neví kde je a pokud tam není zákaz vjezdu, bude si tam jezdit jak chce."
Proč dodnes není Pietní území vyznačeno při vstupu na všech přístupových cestách? Kde všude na turistických trasách lze najít cedule chráněných území a oblastí a parků, ve kterých se sice může člověk pohybovat bez větších omezení po vyznačených cestách, ale už nesmí vozidlem vjet na lesní, či polní cestu aniž by tím nepřekročil zákon. Pak už je jen na policii, zda kontrolu v těch místech provádí, či ne a zda bude reagovat na pořízený digitální záznam.
"Když
přicházím ke společnému hrobu, vidím psa močícího přímo na hrobě."
Přes
zákaz volného pohybu psů se na Pietním území pohybuje denně možná desítka
psů docela volně, obojky mají a páníčka také někde poblíž, čí dále. Kam
pes zaběhne, tam zaběhne, kde udělá hromádku, tam ta hromádka zůstane.
A při tom je to velmi prosté. Mluvit s lidmi o tomto problému. Zatavit
se s nimi a projevit obavu o pietu toho místa. Občas se podaří někoho přesvědčit,
ale proti těm arogantním namyšleným, kteří nedbají upozornění je nutná
přímá obrana. Pietní území se samo neubrání těm, kteří se na něm chovají
nepietně.
Co se
s tím dá dělat?
Podle vyjádření "odpovědných", prakticky nic. Jenomže proč nic?, protože iniciativy v tomto ohledu již nějaký pátek chybějí. Co se odbouralo je vykrádání aut na parkovišti před muzeem. To je ale ochrana majetku, kterou každý řidič rád přizvané firmě zaplatí.
Kdo ale zaplatí ochranu Pietního území?
Odpověď je jasná. Tuto službu Pietnímu
území má zabezpečovat Památník Lidice, stejně jako provádí jeho údržbu.
K tomu byl zřízen a náklady s tím spojené hradí stát z našich daní.
Tedy kde je problém?
Problém vidím v myšlení vedení PL.
Navzdory kreativitě v kulturní oblasti
(i té, co se na pietní území z principu vůbec nehodí), vymyslet účinné
opatření, jak postavit nezákonné chování jedinců na Pietním území
mimo zákon asi dělá velké potíže i možná právně vzdělanému řediteli Památníku Lidice.
Jinak by tu už déle než dva roky mohla být platná vyhláška upravující pohyb
návštěvníků na Pietním území.
Jenomže tomu tak není, na veřejném
místě není vyvěšena.
Jistě je daleko pohodlnější
využívat toho co funguje, bez větších obtíží, což je například dovážená
kultura do "Kulturního domu", a neztrácet "body" u veřerjnosti tím
co je obtížnější a méně populární, zanedbávat tak náplň vymezenou PL.
Ano, čtete správně, je to zanedbaná
povinnost chránit Pietní území všemi dostupnými prostředky proti nepoučeným,
ale i hulvátům, kterým je to jedno. Odpovědnost tedy padá na vedení PL.
Chápu, že se může zdát, že OSL vyžaduje, pro někoho relativně nesmyslně
mnoho a nemožného (vidím jak si nesoudný čtenář ťuká na čelo), ale není
tomu tak. OSL se snaží zamezit pranýřovanému chování jednotlivců.
Nastavení zákonných norem pro vyhrazený prostoru lze dokázat již označením
při vstupu.
|
|
|
|
Přístupové cesty, polní, či stezky
by bylo vhodné osadit značkou chráněné území "Národní kulturní památka
Lidice", která sama o sobě vymezuje pravidla chování na této lokalitě,
obdobně, jako když při vjezdu do chráněné krajinné oblasti nám asi nejbližší,
kterou je CHKO Křivoklátsko.
Za touto značkou vyjetím na lesní,
či polní cetu porušuje řidič zákon a může být za to potrestán.
Lze tedy předpokládat, že jakékoliv odbočení z vozovky na Pietní území
se dá uhlídat, a stačí pár příkladných pokut a zveřejnění, kdo vlastně
porušuje zákon a hlavně v čem a lidé si dají pozor.
No a co s chronickými narušiteli, kteří
nerespektují skoro žádná omezení tohoto charakteru, na ty platí tentýž
zákon se stejným postihem, ale musí se jejih chování řádně zaznamenat.
Od tohoto okamžiku je to již jen věc pověřené osoby, která by dohlížela
nad dodržováním pravidel na Pietním území.
Že by to měl být někdo placený a neúplatný,
to je jasné, obdobu vidím v některých městských strážnících. Dříve
byl v obci obecní strážník, který měl respekt, protože měl výkonnou moc
ve svých rukou.
Starosta obce měl rovněž jiné pravomoce. Jenomže Pietní
území není obec, i když na katastru obce leží a tudíž je ve správě toho
území, jak jej ochrání. S každým porušením zákona se kdokoliv může
obrátit na výkonnou moc, ale musí to kvalifikovaně doložit.
Bude tomu již měsíc, kdy Občanské sdružení Lidice zveřejnilo na těchto stránkách Statut pietního území vyhlazených Lidic Na ustanovení statutu Pietního území a jejich zveřejnění OSL upozornilo Obecní úřad Lidice, prostřednictvím kterého je povinno informovat veřejnost o důležitých sděleních a vydaných dokumentech.
Doufejme, že Obecní zastupitelstvo
alespoň vezme na vědomí tuto naši aktivitu a doporučí ji k projednání na
svojí schůzi i v PL. Statut skýtá jasná
pravidla, jak se na Pietním území chovat, ověřená chováním minulých generací
lidických občanů.