Kostel za 53.000.000,- korun,  ano či ne?
 
    Po letech jsem se účastnil zasedání Obecního zastupitelstva.  Občanské sdružení Lidice dostalo oficiální pozvání.  Přišel jsem o začátek, ale to podstatné z úst páně Prokůpkových jsem vyslechl.  Pan Prokůpek je autorem nové audiovizuální expozice v muzeu. (Spoluautor Pinkas/Žalský architekti, scénář Stehlík, Burian, Žalman, multivize Štingl, Hudec).

    Tedy pan Bohumír Prokůpek vyprávěl o tom, jak vznikal projekt zamýšleného kostela v Lidicích a jaký to mělo ohlas u oslovených organizací. Tak třeba ministr kultury Jedlička (KDU-ČSL) přislíbil přes padesát miliónu na výstavbu zbrusu nového ekumenického prostoru - kostela v Lidicích. Není se tedy čemu divit, že tak brzy jsou peníze na kostel pohromadě.

    Pak se pro kostel vyjádřili i pravoslavní. S Lidicemi dějinně spjati posledním úkrytem parašutistů Gabčíka, Valčíka a Kubiše v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.  Kostel získal podporu i u dalších církevních hodnostářů přestože všichni vědí, že v Lidicích už jeden ekumenický prostor je a to v Oáze.  Byli v něm  všichni zmiňovaní při zahájení provozu Oázy.  Polemika proč chtějí církevní hodnostáři mimo ekumenické kaple ještě ekumenický kostel je mimo rámec tohoto článku.

    Podle sdělení pana Prokůpka také Státní památkový ústav  je pro a odbor památkové péče Středočeského krajského úřadu podpoří stavbu nového kostela, ale jen za předpokladu, že bude jeho výška snížena o dva až tří metry, aby nevyčníval nad vzrostlé stromy.
    Až sem je téměř vše zalité sluncem. Zdá se, že jsou všichni pro kostel.
    Ale kteří všichni, když v obci o kostele ví málokdo a možná jen z dohadů.
 

    Takže do dnešních dnů projednalo vedení Památníku Lidice výstavbu nového kostela se všemi institucemi včetně odboru pro výstavbu Kladenského magistrátu.
    No a protože se o výstavbě kostela ví všude jinde, jen ne veřejně v Lidicích, přivedl ředitel PL. JUDr. Červencl na 15. zasedání OZ 20. února 2008 i pana Prokůpka, aby objasnil, jak to s tím kostelem vlaszně je.

    Stačí tedy už jen projednat věc na zasedání a odsouhlasit  změnu Územního plánu obce, aby se z pozemku klasifikovaného dnes jako ostatní zeleň, kterým se stal po zbourání torza rozestavěné galerie, opět stal stavební parcelou, protože kostel má stát přibližně v místech nejdražšího trávníku ve střední Evropě. 
 
 
 
    Zdá se, že se začalo jednat o nás bez nás. Troufám si tvrdit, že kdyby pozemek nebyl obce, ale vlastníkem byl PL, pak bychom se my občané na podzim divili, co že se to v místech zbourané galerie zase staví za monstrum.

    Pokračování příště.
     



Pro Zpravodaj 21.2.2008  podle obrázků a veřejného architektonického návrhu připravil Antonín Nešpor.