Asi nemá
cenu polemizovat se zdůvodněním postaveným na mylných předpokladech hraničících
se lží, ale přeci jen bych rád poukázal na nesrovnalosti ve stati Zdůvodnění
stavby
Kdyby
se celá úvodní stať měla konfrontovat s historickými souvislostmi, pak
by tento text vyzněl jako snůška novodobých výroků, zkreslující obraz doby,
ve které se nové Lidice stavěly a následně vybudoval i Růžový sad přátelství
a míru a vystavělo muzeum s areálem glorietu, nádvořím a tribunou.
Zkusme
rozebrat význam jednotlivých souvětí první části článku Architektonický
návrh kostela
„Tak se také stalo, že ve
znovu zbudované vsi byl kromě nezbytné infrastruktury postaven například
i kulturní dům a nikoliv kostel, svědectví jeho dávné minulosti a
kulturní tradice a integrity“
Otázka:
kým byla kulturní tradice a integrita přerušena? Odpověď: německým nacismem.
Výstavba
nových Lidic byla sice brána, jako jedno velké vítězství mezinárodní solidarity
nad zrůdným nacismem i fašismem ale jen velmi těžko bychom podezírali Dr.
Barnetta Strosse, že heslem "Lidice shall Live!" míní vystavět nové Lidice
s jiným než hluboce lidským záměrem.
Autor
zdůvodnění stavby mylně předpokládá, že když nebyl vystavěn v nových Lidicích
kostel, pak nebyla rehabilitace místa nikdy dokončena. Jenomže v
tom případě ale zapomíná na ostatní důležité stavby. Příkladně škola
nebyla vystavěna vůbec.
O jakou
rehabilitaci se jedná, vůči čemu. Vůči nacismu?, nebo vůči poválečné politické
orientaci? To z textu zdůvodnění není vůbec jasné. Otázkou zůstává, kdo
stanovil, co se bude a co nebude v nových Lidicích stavět.
Opět se
dostáváme k odlišnému přístupu tehdejší akademické obce architektů, která
řešení výstavby nových Lidic navrhovala a přístupu Lidických žen.
Namísto
kostela kulturní dům. To bylo pro Lidické ženy přijatelné řešení. Nikoliv
nedostatek, nebo nedokončená rehabilitace Ztrátu víry v boha vyjádřily
Lidické ženy v poválečném období zcela jasně a jednoznačně.
Neexistuje takové hlasování,
v němž by se pro stavbu kostela rozhodly.
Nelze
jim podsouvat jiný neadekvátní úmysl, když tu evidentně nebyl. Naopak,
je nutné zachovat jejich přání. Myslím, že málokdo ví, že o výstavbě nových
Lidic rozhodovaly právě také Lidické ženy.
Pokud
by existoval zápis ze schůze Lidických žen, ve kterém by bylo jasně vyjádřeno
stanovisko, že kostel chtěly postavit, už by v Lidicích dávno stál. Výmluva
na politickou situaci je pouhou spekulací s míněním našich předků.
Jestliže
se nynější obec rozhodne vystavět kostel, nechť se staví, ale s docela
jiným zdůvodněním.
Škola
nebyla po válce vystavěna. Zela by prázdnotou a ty ženy, které o svoje
děti přišly a další už mít nemohly by to těžce nesly. Rovněž kostel se
nestavěl z důvodu, že by zel prázdnotou. K témuž závěru dospěl autor "Zdůvodnění
stavby" v první části dalšího souvětí. Další rozebírané souvětí
má první část pravdivou a o druhé by se dalo s úspěchem pochybovat. Je
v textu podtržena (na webu
červeně.)
„Návštěvníci,
kteří hledají po střetu s otázkami minulosti kontemplaci takové místo nenacházejí.“
Návštěvníci,
kteří hledají po střetu s otázkami minulosti kontemplaci takové místo mají.
V ekumenické kapli v Oáze. Prostor pro bohoslužbu, je zde garantován celým
sálem (cca 100 osob), o který se kaple může v případě potřeby rozšířit.
Společenský sál je totiž
ve své podstatě rovněž vybaven liturgickými artefakty. Od stropu
je zavěšen nepřehlédnutelný lustr ve tvaru trnové koruny a hořejší okna
jsou osazeny mřížemi připomínajícími lidický kříž s trnovou korunou. Sluneční
paprsky prostupující okny vytvářejí na protějších stěnách stíny ve tvaru
křížků s trnovou korunou kopírující kříž u společného hrobu Lidických mužů.
Takže
tvrzení, že zde ekumenický prostor návštěvníci nenacházejí svědčí spíše
o tom, že autor zdůvodnění o ekumenické kapli v Oáze vůbec neví.
Také je s podivem, že ho na tento fakt ředitel PL zřejmě neupozornil. To by ale
nesměl výstavbu kostel zjevně podporovat.
Co se skrývá za stavbou kostela?, když se autor uchyluje k nelogickým vývodům a polopravdám, které postupně vrství do připravené formace, která přirozeně vyvolává dojem, že se stavět má a že se jen na kostel jaksi z politických důvodů zapomnělo, jinak řečeno, že by byl vlastně přínosem pro z lágru navrátivší se ženy.
Argumentem,
že "kostelík, bude místem duchovního završení a snad i možného smíření"
autor nevysvětluje kdo by se měl s kým smířit.
Předpokládá,
duchovní završení v čem?
Převážná
většina lidických žen tu již není. Odcházely více, či méně smířeny s osudem
a bez víry, alespoň v mém okolí tomu tak bylo. O jakém duchovním završení
a snad i možném smíření autorovi jde?
Opět
narážíme na nezodpovězené otázky plynoucí z rozboru zdůvodnění. Narážíme
hlavně na neznalost minulosti i současnosti lidického prostředí. Pokud
nebude vedení PL s obcí diskutovat důležitá rozhodnutí, nedozví se že neví
a chybuje.
Zdá se,
že takové chování vedení PL je už téměř chronické.
Vzpomeňme
jen na ostudnou internetovou reklamu, nebo na inscenaci
adventního koncertu u společného
hrobu, nebo na cenu, za odsouzenou reklamu, kterou vedení PL veřejně přijalo,
ačkoliv existovaly signály, že to je opět pro občany obce a pozůstalé
tristní a urážející.
Stačilo se zmínit předem
a pár lidických by dokázalo poradit co se nehodí. Ale stejně když
po spuštění reklamy interpelovali i členové výboru ZO ČSBS aby reklama
byla okamžitě stažena nebyli vedením PL vyslyšeni a reklama běžela
dále.
Hlas lidu je mocný, ale musí mu také někdo naslouchat!