Virtuální vernisáž. 

    Nedávno, asi před dvěma týdny jsem do depozitáře přivezl další dva dokončené obrazy od pražských architektů ing. arch. Hyska a Kubového.  Oba dva svůj příslib, že hrušni ztvární splnili . Namalovali každý podle svého Lidickou hrušeň.  To bylo čtvrté a páté dílo v pořadí, takže sbírka na podporu Památné lidické hrušně se rozrůstá.
 
Jméno Čampulka není sice tak běžné, ale zároveň nepřehlédnutelné.
Na Kladně žijí shodou okolností dvě výtvarnice toho příjmení. Nina Čampulka,  filmová výtvarnice a režisérka řady animovaných filmů ale také knižní ilustrátorka.
 
    Pak zde v Kročehlavech žije její neteř. Raisa Alžběta Čampulková, jak zní její celé jméno i s příjmením. Bydlí v ulici Lidických žen, v ulici, kde byl zřízen první Národní výbor pro Lidické ženy navrátivší se domů z Ravensbrücku.
 
    Mladá nadějná  výtvarnice, která bude mít na rozdíl od svojí tety teprve svojí první samostatnou výstavu. Vernisáž proběhne v kročehlavském Ateliéru příští týden ve čtvrtek 6. března 2008.

    Proč ale o Raise vlastně píši?  Vzpomeňme na loňský článek V hlavě i v srdci už mám jasnou představu ... ve kterém se Raisa přihlásila k hrušni jako jedna z prvních kladenských výtvarníků.
 
    Dnes má hrušeň namalovanou a v Kročehlavech ji bude v předpremiéře vystavovat společně s jejími dalšími obrazy.




    Tvorba Raisy je převážně zaměřena na portréty slavných, nebo také slavné portréty.  V době studií se mladí umělci snaží mimo jiné zvládnout různé techniky malby i kresby. Proto také vytvářejí kopie slavných obrazů jako třeba  "Dívka s perlou"  Raisy Čampulkové  podle originálu obrazu barokního Holandského malíře Joannes Jan Vermeer van Delft  "Dívka v turbanu", který je umístěn v Haagu v Královské galerii Mauritshius.

    Na výstavě v Ateliéru uvidíme i další obrazy, jakým je třeba portrét zpěvačky skupiny Morcheeba, Skye Edwards.  Těším se také až uvidím portrét  zpěváka skupiny Nirvana, Kurta Cobaina, na jehož skicu jsem se měl možnost podívat.

 
    Je to něco, když člověk umí malovat!
 



 
    Raisina hrušeň patří ale mezi pozoruhodná nefigurální díla.
    Osudová stigmata zničených hnízd, větve zlomené koruny hrušně z nichž kanou krůpěje krve.  Detaily listů a barvy prosluněné pohodovým sluncem dobře kontrastují s jasně červenými kapkami, evokujícími čerstvé, nehojící se rány.

    Vnímavému oku neujde dílem prostoupená paměť stromu spojená symbolicky s přežitím červnové apokalypsy.
 
 



Pro Zpravodaj 1.3.2008   připravil Antonín Nešpor  foto Raisa Alžběta Čampulková