proběhla včera večer v kavárně Atelíér v Kročehlavech.  Psal jsem již, o virtuální vernisáži, která je na webu a kde byly k vidění jen tři obrazy Raisy Alžběty Čampulkové.
    Nicméně pokud chcete vidět všechny (jsou jich více než dvě desítky), tak do Ateliéru musíte zajít.

    Kročehlavy, jméno je to zapeklité. Jakoby připomínalo hlavu na hlavě a po nich, že někdo kráčí. Obdobně to vypadalo v Ateliéru. Nebylo pomalu kam šlápnout.
    Tak velkou účast jsem zažil naposledy při vernisáži výstavy málo známých kreseb u příležitosti nedožitývh narozenin ak. malíře prof. Karla Součka, kdy se dveře ani nezavíraly (v září 2003), protože se už na schodech tvořila fronta kulturymilovných návštěvníků.

    Opět konstauji, že je to něco, když člověk umí malovat!
    Opakuji se, protože to tak je.

    Výstavu stojí za to shlédnout.  Máte na to měsíc, zajít na sklenku a prohlédnout si komorní i monumentální obrazy slečny Čampulkové, jak jsem dříve nazančil, obrazy slavných i zdařilé kopie slavných obrazů.