Po výzvě vysílané rozhlasem k německým okupačním jednotkám se hodně německých vojáků vzdalo. Složili zbraně a byli zajati.  Fanatičtí SS a další se však rozhodli s povstáním v Praze bojovat.
    O tom jsou v Praze všechny pomníčky a kolik jich je?!

    Novoměstská radnice odolávala jen ztěží střelbě z tanku. Byl poškozen vchod a celé patro.  Dodnes není dostavěna. Ostřelovali jí až do večera. Jinde v Praze to nebylo lepší. Špatně vyzbrojení vlastenci stáli před po zuby ozbrojenými němci a snažili se povstání uhájit.

    V té době přijížděli na pomoc Praze lidé z blízkého i vzdáleného okolí. Ti všichni uposlechli výzvy na podporu povstání a také pomohli.

    Byli i takoví, kteří do Prahy už nikdy nedojeli.
    Ti čtyři byli z Úhonic.  Nasedli na nákladní automobil a jeli Praze na pomoc. Přes všechno odhodlání je němci dostali 5. května v Hostivicích, ještě dříve, než do Prahy dojeli.
    Nevěděl bych to, kdyby mě o tom můj strýc Antonín Horák od malička nevyprávěl a neukázal mi na hřbitově v Úhonicích jejich společný hrob. Kde vlastně byli v nerovném boji zastřeleni jsem našel až daleko později.
 
 

František Vartcabo	* 18.4.1911	34 let
Josef Adolf	* 10.3.1907	38 let
Karel Holub	* 1.1.1913	32 let
Václav Horák	* 14.12.1913	31 let