Po výzvě
vysílané rozhlasem k německým okupačním jednotkám se hodně německých vojáků
vzdalo. Složili zbraně a byli zajati. Fanatičtí SS a další se však
rozhodli s povstáním v Praze bojovat.
O tom
jsou v Praze všechny pomníčky a kolik jich je?!
Novoměstská radnice odolávala jen ztěží střelbě z tanku. Byl poškozen vchod a celé patro. Dodnes není dostavěna. Ostřelovali jí až do večera. Jinde v Praze to nebylo lepší. Špatně vyzbrojení vlastenci stáli před po zuby ozbrojenými němci a snažili se povstání uhájit.
V té době přijížděli na pomoc Praze lidé z blízkého i vzdáleného okolí. Ti všichni uposlechli výzvy na podporu povstání a také pomohli.
Byli i
takoví, kteří do Prahy už nikdy nedojeli.
Ti čtyři
byli z Úhonic. Nasedli na nákladní automobil a jeli Praze na pomoc.
Přes všechno odhodlání je němci dostali 5. května v Hostivicích, ještě
dříve, než do Prahy dojeli.
Nevěděl
bych to, kdyby mě o tom můj strýc Antonín Horák od malička nevyprávěl a
neukázal mi na hřbitově v Úhonicích jejich společný hrob. Kde vlastně byli
v nerovném boji zastřeleni jsem našel až daleko později.
František Vartcabo | * 18.4.1911 | 34 let |
Josef Adolf | * 10.3.1907 | 38 let |
Karel Holub | * 1.1.1913 | 32 let |
Václav Horák | * 14.12.1913 | 31 let |
![]() |