Jen pár strohých údajů na začátek. 6. května 2008 - Rudlofinum - Dvořákova síň - Beethoven - Ouvertura "Coriolanus" op. 62, Rachmaninov - Koncert pro klavír a orchestr c-moll, Tučapský Kantáta pro smíšený sbor, soprán a orchestr "Mary Magdalene".
    To by mohlo stačit, avšak ještě: Marta Hanfová, studentka HAMU ze třídy doc. Magdaleny Hajóssyové, soprán.  Zkrátka koncert Filharmonie mladých Praha  ZUŠ Na Popelce - Praha 5.

    Dirigent pan Ladislav Cigler všechny tři skladby odvede v prvotřídní kvalitě, jak by ne, když si celou filharmonii mladých vychoval.
    Musím ještě zmínit účinkování Pražského smíšeného sborujehož sbormistrem je pan prof. Miroslav Košler.

    Ale vrátím se na úplný začátek.
 
    Předevčírem jsem byl Praze utemované vozidly, že se dýchat nedalo. Ani zkratky nepomohly. Všude samé automobily, jakoby všichni spěchali odnikud nikam.  Tak se to alespoň zdálo.
    Vyzbrojen předvčerejší zkušeností odjížděl jsem z Lidic daleko dříve, při představě opětně zablokované dopravy uprostřed města s tím, že někde zaparkuji poblíž metra a na nábřeží dojedu.
    Ale jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděl poloprázdné ulice, nikdo se netlačil, nikde žádná fronta.
    Asi to byla předzvěst něčeho mimořádného a slavnostního.  Dojeli jsme a ž před Rudolfinum a zaparkovali.
    Nicméně najednou jsem si uvědomil, že nejsme sami, koho vystoupení naší pěvkyně Marty Hanfové zajímá.  Před  Rudolfinem se objevovaly další a další známé tváře z Lidic.  Příjemné to zjištění.

    Myslím, že vystoupení Marty Hanfové v tomto koncertu bylo, alespoň pro mne, jubilejní.  Už dvacetkrát jsem jí viděl a slyšel zpívat. Po dvacáté opět překvapila svojí pílí i nasazením.
 
    Přívětivé a usmívající se Martě, díky za krásné finále.
 
 

    Musím se ale ještě zmínit a poděkovat jí za účast při shromáždění u Památné Lidické hrušně (26. dubna t.r.) a nejen za to, hlavně že nastudovala pro tento den s kytaristou panem Tomášem Hanzlíčkem, cyklus Písní Lidických.

    Písně Lidické ačkoliv se jedná o národní písně, nesou svůj název od války.  Když v Anglii Jan Masaryk přemýšlel čím by mohl naše vojáky zde bojující za ČSR povzbudit, vzpomněl si na všechny písně, které měl rád jeho tatínek a  tak se rozhodl je s naší pěvkyní, Jarmilou Novotnou nastudovat a nazpívat na desku.  Jenomže v době, kdy se tento umělecký počin chýlil ke konci, se staly Lidice.
    A tak na počest památce Lidic, byl tento nově vzniknuvší soubor národních písní nazván Písně Lidické.