Na pomníky je to nerozhodně!

    Včera byl v Praze slavnostně odhalen základní kámen pomníku Operace Anthropoid. Máme další upomínku na minulost.

    Na druhé straně se lze dočíst na webu ČSBS, v Diskusním fóru že v Prachaticích letos odstranili bez náhrady pomník připomínající osudy dvou lidských bytostí a zároveň připomínající osvobození od nacismu.

    Řečeno sportovní terminologií, je to tedy na pomníky nerozhodně.

Sovětský vojenský zajatec Ondřej Čikov, který zemřel 10. září 1944 v nemocnici v Prachaticích. Byl postřelen na útěku ze zajateckého tábora v Pasově.

Žena, jejíž jméno ani neznáme, vězenkyně z koncentračního tábora Ravensbrück. Její životní útrapy skončily u Prachatic. Byla nalezena mrtvá v trestaneckém obleku dne 9. května 1945 u odbočky na Lázně sv. Markéty. Je zřejmé, že nevydržela útrapy pochodu smrti.

Možná, že se s touto neznámou ženou naše Lidické ženy v lágru setkaly. V každém případě s nimi sdílela společný prostor ve svém utrpení za nacismu.

Koumu tedy ten pomník překážel?

Myslím, že jakékoliv zdůvodnění pro jeho odstranění bez náhrady v žádném případě nedokáže, že se kompetentní rozhodli dobře. Takhle nějak si představuji začátek zapomnění. To že zmizel pomník avizuje jediné, že pro to existuje důvod. Je jasné, že morálně to odůvodnit nejde.

Proč se musel odstranit pomník na nároží ulic Sokolovské a Slovenského národního povstání u č.p. 417? Že by někomu vadila upomínka na zastřeleného Sovětského zajatce, prchajícího z Pasova, nebo vzpomínka na neznámou ženu z koncentračního tábora?
Jejich osudy, ať chceme, či nechceme, symbolizují nacismus ve vší jeho zrůdnosti, proto byl pomník zbudován. Aby připomínal tu hroznou dobu, aby se nezapomělo!

V každém případě protestuji proti takovému přístupu oficiálních míst a žádám nápravu.
Viděl jsem za své praxe už několik zdevastovaných válečných hrobů a pietních míst a tuším tedy o co jde. Nikdy jsem se však nesetkal s tím, aby pomník byl odstraněn bez náhrady z rozhodnutí veřejnoprávních orgánů.

Zničená pietní místa jsou po celé republice. S jejich opravou se sice počítá, ale léta běží a stále nejsou peníze. Není to o penězích, chybí tu vůle místních opravu provést, ale zároveň neexistuje oficiální vůle ke zrušení toho místa.

V Prachaticích se tato vůle našla. Myslím ale, že se spíš nenašlo tolik slušných lidí, aby zbourání zabránili.

Památná místa nepřikrašlovat, neměnit, jen je opravovat, aby připomínala i budoucím generacím. O tom není jen zákon o válečných hrobech a pietních místech, ale je o tom i slušné chování k veřejným pamětním místům.

Jak málo stačí, aby se na historická fakta zapomnělo? Stačí zbourat pomník.

Fakta ohledně zničení pomníku osvětlují webové stránky http://www.vets.estranky.cz/clanky/badatelna-zmizela-vpm/bad_zmiz_2008_2605_prachatice

Pro zpravodaj 28. května 2008 připravil Antonín Nešpor, detaily nápisových desek odstraněného památníku, foto pan Toms.