Koncem června vzpomeneme nedožitých 95. narozenin
národního hrdiny
plk. i.m. Jana Kubiše.



    Jak to s námi mělo dopadnout vyjadřuje naprosto přesně následující úryvek z projevu  Reinharda Heydricha, který přednesl k vedoucím představitelům okupační moci 2. října 1941 ve svém sídle v Černínském paláci v Praze

    „…musím jednoznačně a s neoblomnou tvrdostí přivést obyvatele této země, pokud jsou Češi, k poznání, že se nemohou vyhnout té skutečnosti, že jsou příslušníky Říše a jako takoví dluží Říši poslušnost… První úkol je dán potřebami války. Tedy musím mít v tomto prostoru klid, aby dělník, český dělník, pracoval naplno pro německé vedení války… K tomu patří, že českému dělníkovi se musí dát nažrat – abych to řekl jasně –,  aby mohl konat svou práci.“

„…K rozhodnutí, kdo se hodí k poněmčení, potřebuji rasovou inventuru… Máme zde různé lidi. Někteří vykazují dobrou rasovou kvalitu a dobré smýšlení. S těmi to bude jednoduché, můžeme je poněmčit. Ale na druhé straně jsou zde rasově podřadné živly, které navíc vykazují špatné smýšlení. Tyhle musím dostat ven.

    Na východě je hodně místa. Mezi těmi póly se nachází střední vrstva, kterou musím dokonale prozkoumat. Jde o lidi rasově podřadné, ale s dobrým smýšlením, pak o lidi rasově přijatelné, ale se špatným smýšlením. S těmi prvními budeme asi muset naložit tak, že je nasadíme někde v Říši, nebo vůbec někde, ale přitom se postaráme o to, aby už neměli děti, neboť v tomto prostoru už je nemíníme dále vyvíjet… Pak zbývá ona skupina, jež je rasově přijatelná, ale myšlenkově nám nepřátelská.
    Ti jsou nejnebezpečnější, neboť jde o rasově zdravou vrstvu vůdců. Musíme si dobře rozmyslet, co s nimi. Můžeme se pokusit některé z nich přesídlit do Říše, do čistě německého prostředí, tam je poněmčit a převychovat. Když to nepůjde, musíme je postavit ke zdi.“



     Jak to dopadlo Heydrichem?

    27. května 1942 v 10.35 hodin, v zatáčce do ulice V Holešovičkách, skáče Josef Gabčík před Heyrichův mercedes, v rukou samopal STEN, který ale selhává.
    Nastupuje záloha.
    Jan Kubiš hází bombu spodním obloukem na vůz zastupujícího říšského protektora. Výbuch proráží karoserii, vyvrací pravé dveře a proráží sedadlo a střepina protektora zraňuje. Na následky tohoto zranění Heydrich umírá v Praze v nemocnici na Bulovce 4. června 1942.
 
 



 
    Tento čin byl nejsmělejším a nejvýznamnějším v našich
novodobých dějinách, protože ukázal světu,
že jsme se automaticky nestali jen
vazaly třetí říše, ale ukázali, že dovedeme vracet rány národu uštědřené.
 
 
    
Jan Kubiš
   (24. 6. 1913 - 18. 6. 1942)
 
    Rotmistr pěchoty (plukovník in memoriam), příslušník 1. československého pěšího pluku ve Francii, po pádu Francie 1. pěšího praporu ve Velké Británii, člen skupiny plnící úkoly oerace Anthropoid.
 
    Vyrůstá v rodině Františka a Kristýny Kubišových v Dolních Vilémovicích okres Třebíč. Vyučí se topičem a pracuje v místní cihleně před nástupem do prezenční služby, kterou absolvuje v Jihlavě u 31. pěšího pluku. V armádě však zůstává i nadále  jako poddůstojník u 13. strážního praporu střežícího výstavbu pohraničních opevnění.

    Po Mnichovu armádu opouští a vrací se do rodné obce.  V polovině června 1939 však odchází přes Polsko do ilegality. Lodí se dostává do Francie, kde začátkem srpna vstupuje do Cizinecké legie. Po vypuknutí války je koncem září 1939 prezentován u 1. čs. náhradního praporu v Agde, kde je zařazen do 2. pěšího pluku.  Při transferu vojsk z Francie do Velké Británie si vyslouží francouzský válečný kříž.

    Ve Velké Británii sloužil u 1. praporu 1. čs. smíšené brigády jako zástupce velitele 1. čety 3. roty. Přihlásil se k plnění zvláštních úkolů v nepřátelském týlu. Po absolvování speciálních kurzů se stal členem výsadku ANTHROPOID připravujícího a uskutečňujícího atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.



Pro zpravodaj 6. června 2008  připravil Antonín Nešpor
Literatura: Miroslav Ivanov: Nejen černé uniformy,
Jaroslav Čvančara: Akce atentát,
Jaroslav Čvančara: Někomu život, někomu smrt 1941 - 1943, (druhý díl trilogie)
Michal Burian, Aleš Knížek, Jiří Rajchl, Eduard Stehlík: Atentnát Operace Anthropoid
V Dolních Vilémovicích si výročí narození Jana Kubiše připomenou 24. června 2008 
http://www.dolnivilemovice.cz/index.php?clanek=vzpominkove-setkani