V jedné písničce legendární dvojice
S+Š v recitativu uslyšíme otázku: Prečo Jano ideš - pre parát, zní následná
odpověď. Jedná se o slovní hříčku a kdo nezná Slovenštinu unikne mu souvislost.
Jakou to má ale souvislost s Transplantáciami.
Vlastně jen tu, že je u nás v Čechách
už velmi málo slyšet Slovenština. Myslím, že je to škoda.
Aby se na Slovenštinu nezapomínalo, existuje společnost s názvem Obec Slovákov v Českej republike. Na Kladně je rovněž Obec Slovákov v Kladně. Tak tyto dvě společnosti (jako matka s dcerou), pořádají v naší republice, různé kulturní akce jednak pro Slovensky mluvící menšinu žijící u nás a také pro širokou Českou veřejnost, abychom jazyk našich slovanských bratří nezapomněli úplně.
Pan doktor Peter Lipták, takto předseda Obce Slovákov v ČR, společně s kladenskou předsedkyní Obce Slovákov v Kladne paní Julianou Kopeckou a také s Jozefínou Škorupovou, konzulkou a 1. tajemnicí Velvyslanectví SR v ČR a pan Ivan Hanousek, místopředseda České unie karikaturistů, ti všichni otevřeli v Ateliéru v Kročehlavech výstavu známého Slovenského kolážisty pana Ernesta Svrčka.
Výstava čítá na sto koláží, které pan Svrček vytváří stále stejným způsobem, jako se koláže stříhaly, když ještě nebyly počítače a vyspělá grafická technika vůbec. V dnešní době, kdy se dá v DTP studiu vytvořit koláž vypadající, jako věrohodná fotografie, připadá používání nůžek a lepidla k vytváření téhož jako archaizmus. Jenomže ono to není o archaizmu, ale o umění takovou koláž nůžkami a lepidlem vůbec sesadit. Proto je pan Svrček známý nejen na Slovensku, ale i ve světě, obzvláště pak mezi karikaturisty, protože, když jeho koláže prohlížíte, tak v každé najdete humorný podtext, pro který má cenu takovou karikaturu vytvořit.
Určitě se jděte na výstavu podívat, protože je velice ojedinělá. Než ale na ni zavítáte, přečtete si text mezi linkami, který sestavil pan doktor Lipták a přednesl jej při zahájení výstavy.
Vernisáž ve fotografii, zde je prezentace a zde fotoalbum
Ernest Svrček – Transplantácie – Kladno 3.2.2009
Slovenský výtvarník, tvorca umeleckých koláží, ale aj rozličných literárnych prác (najmä aforizmov) sa narodil 29. júna 1942 v Dubovej pri Modre. Z Malokarpatskej oblasti dobrého vína sa v roku 1967 presťahoval na Horehronie, do Brezna, kam ho priviedla jeho vtedajšia životná vášeň – futbal. Zakotvil tu natrvalo, žije a tvorí tu už viac ako 40 rokov. K práci s nožnicami a tonami prelistovaných obrázkových časopisov sa dostal na samej hrane svojho života, keď prekonal dlhotrvajúce, vážne onemocnenie.
Forma jeho koláží je špecifická, sú
to vlastne „počítačové grafiky“ vytvorené dávno pred príchodom tejto modernej
techniky do nášho života.
Pracuje precízne, jemne ako hodinár, na výsledku jeho
práce nevidno zásah autora, zdá sa akoby to boli reálne a pritom surrealistické
fotografie sveta okolo nás.
Podstatná však nie je forma, hoci Svrčkov
„rukopis“ je nezameniteľný, ale obsah správ o svete, ktoré nám autor koláží
predkladá.
Vždy je to vtipné spojenie protikladov, ktoré prináša
iskru humornej nadsádzky, alebo (v ostatnom čase stále viac) filozofické
zamyslenie nad tým, čo nás obklopuje v dnešnom „postmodernom“ svete.
Nosnými témami jeho tvorby sú šport a problematika životného prostredia. Sú to jednoznačne vypovedajúce vízie toho čo vlastne „pán tvorstva“ človek spôsobuje Zemi, ktorá mu bola daná k životu.
Dohromady už vytvoril viac ako 5000
koláží, veľké množstvo ich bolo uverejnených v rôznych časopisoch a iných
publikáciách.
Autor sa v roku 2007 na 24. ročníku svetového salónu
karikatúry v Istanbule zaradil medzi svetové celebrity kresleného humoru.
1218 autorov z 91 krajín sveta tam vystavovalo vyše 6000 ukážok svojej
tvorby. Ako jediný kolážista sa dostal do knihy, zostavenej z 200 vybraných
prác.
Na vymenovanie „domácich“ ocenení by sme potrebovali oveľa väčší priestor. Na výstave Zlatý súdok v Prešove (venovanej téme piva) „boduje“ v každom ročníku. Stal držiteľom Gand prix (2000) a Čestného uznania (1995) z tohto prestížneho podujatia a tak je tomu aj na mnohých iných podujatiach venovaných kreslenému humoru a koláži.
Rovnako aj v publikácii „Päťadvadsať
– Kniha o slovenskej karikatúre“, ktorú vydal znalec tohto druhu (doma
trocha podceňovaného) umenia Kornel Földvári, mu patrí čestné miesto.
Výstava v Kaviarni Ateliér v Kladne
je autorova v poradí už sedemdesiata piata (jubilejná), devätnásta v zahraničí
(Poľsko, Francúzsko, Maďarsko) a šiesta v Českej republike.