Co to je jít do plynu, nebo na dráty?

    O plynových komorách, nebo spíš, že šel někdo do plynu, jsem věděl ještě daleko dříve než o holocaustu.
Slovní obrat, že „šla na dráty“, nebo že „šla do plynu“, jsem slýchával už jako malé dítě. Nebylo to nic neobvyklého slyšet toto spojení, když se „ženský“ (jak si mezi sebou říkávaly) sešly na kus řeči, u nás doma, nebo u babičky. Povídalo se o všem a my, malé děti jsme byly při tom.

    Při hraní si v jídelním koutě se nám nějak mimochodem dostávalo naučení historie, tedy, jak to všechno za okupace, ale i před ní, bylo. Kdy a kde se drávalo peří a jak se ve válce na jedno ohlášené prase porazili na zapřenou hned čuníci dva a jak se u mlynáře dříve platilo zrním a jak se hospodařilo, když přišli do vesnice první wehrmachťáci a dále jak …, no prostě, vyslechly jsem mnohé. Aniž bychom to chtěly, možná aniž bychom tomu i rozuměly a tuším, že ani vyprávějící zřejmě nechtěly, abychom některé věci věděly předem, než rozumu pobereme.

    Stejně už to od té doby víme.

    Když se ženský sešly, ani nevím jaké to mělo pravidlo, ale čas od času se sešly na kus řeči. Buď u nás doma, nebo u babičky, nebo i jinde u jiné sousedky po vesnici. To pak byla všehochuť informací z obce i okolí a komu se co stalo a kde bylo jaké vetrené a co kdo komu udělal naschvál, nebo nechtěně a o dětech jak rostou, to bylo o nás, jak rosteme. Valná většina těch povídání končívala chtíc, nechtíc vzpomínkou na někoho kdo tu už ze starých Lidic nebyl, na lágr a ženské, které ho nepřežily.
    To jsme pak slýchávaly ta slovní spojení, které nám, malým sice vůbec nic neříkaly ale braly jsme je jako normální výrazy, které, jak se nám zdálo, užívají všeobecně všude na světě.

    Díky tomu vyprávění dnes vím, jak to tenkrát bylo.
Že v Ravensbrűcku byla plynová komora, kam „šly ty nešťastnice do plynu“, nebo „na dráty“. Ženy, které už nemohly pracovat pro třetí říši, pro Hitlera, pro válku, stařenky, které celý život neznaly nic než práci do úmoru šly do plynu, nebo dostaly smrtící injekci.

    Ale do plynu šly i mladší ženy, které z té vší dřiny byly ve zbědovaném zdravotním stavu, tak že už nebyly pro fűhrera k žádnému užitku. Nebo ty které se pomátly a ztratily víru spáchaly sebevraždu tím, že šly na dráty.
V drátěném oplocení tábora byl proud o vysokém napětí a ten zabíjel každého, kdo se jen dotkl. Bez upozornění, rychle a spolehlivě.

    Vím to, stejně jako to vědí moji vrstevníci z vyprávění svých maminek a babiček. Vím to ale také díky nahraným výpovědím mojí maminky.
    Nevědí to ale všichni a měli by to znát. Hlavně příští generace, už kvůli jejich vlastním dětem, aby nesloužily do umučení nějaké říši, jako podlidé, jako otroci, za které byly i ty z Lidic v lágru.

    Proč to píši?

    Ze stejných důvodů, jako to vyprávěly naše maminky a babičky ve školách dětem. Aby se historie tohoto smutného období neopakovala.

    Navíc to píši také proto, že existují ve světě nevěřící jedinci, chválabohu, že jen jedinci, nicméně o to výše postavení. Nevěří, že byly plynové komory v koncentrácích, nevěří, že v lágrech zahynulo několik (10) miliónů lidí a navíc to hlásají veřejně. Je to vůči těm umučeným hanebné a pro nás pozůstalé je to zločinné jednání stejné úrovně, jako násilí páchané na našich.

    Mezi těmi samými nevěřícími jsou ale i ti, co víru propagují a svými názory ovlivňují ostatní na nich závislé.
Ano mám na mysli biskupa anglikánské církve Richarda Williamsona, který svými výroky veřejně zpochybnil existenci plynových komor.

    Je mi docela jedno odkud je, kam spěje a čemu věří ale vím, že se svou nevědomostí staví do pozice válečných zločinců souzených v Norimberku.

    Naštěstí se ale mám o co opřít, když mohu panu Williamsonovi přednést svědectví z doslechu, ale doložitelné obrazem i zvukem. Maminčino vyprávění mám zachyceno a uchováno a dobře uschováno, právě pro takové účely.

    Dwight David Eisehower, americký president, se přičinil hned po osvobození koncentračních táborů, aby se zajistilo co nejvíce svědectví o tom jaké hrůzy se děly za dráty koncentráků, nechal pořídit fotografie i filmové záběry. Proč nechal všechno nafilmovat, zdůvodnil velmi přirozeně:

     „Protože přijde den, kdy nějaký „syn bestie“ bude říkat, že nic takového se nikdy nestalo.“

    A ten den již přišel!

    Proti Eisenhoverovi stojí najednou Richard Williamson , anglikánský biskup a veřejně popírá co se stalo.
Ale Williamson nestojí jen proti bývalému americkému presidentovi, také tehdejší náš president, Edvard Beneš, se i dnes připomíná svým proslovem nad společným hrobem Lidických mužů:

    „Nebude však trvat dlouho a budeme slyšet různé, všelijak formulované a v systémy vypracované omluvy, výmluvy a omývání všeho toho, čeho se Němci v této válce tak neslýchaně nelidsky dopouštěli.“

    Proti Williamsonovi stojí všichni, kteří koncentrační tábory prožili.

    V opisu citovaných výpovědí paní Anny Nešporové, rozené Horákové z Lidic, která prožívala v koncentračním táboře veškerá příkoří společně s ostatními ženami z Lidic, se lze na straně 55 dozvědět:

    Pro nejstarší ženy z koncentračního tábora Ravensbrűck, byl vypraven vlak, který jel do Osvětimi no a tam bylo taky hodně našich lidických babiček, které byly v té době na bloku, ne že by nic nedělaly, ale byly to štrykérky, musely plést.
Z pětatřiceti se jich vrátilo asi pět. Ale v tom pětačtyřicátým roce vybírali do plynu i nás, i v tom „Industrihof“ lágru.

     V další části výpovědi na straně 59:

Přišla jsem do Ravensbrűcku, o nějakou chvilku později, ne o tolik, ale už nebyla živa z Lidic paní Nováková, to byla starší paní, selka a potom nebyla živa už ani paní Šroubková. To byla taky selka, ale ta byla poměrně mladší. Tak ty dvě už nebyly živy. Jejich smrt jsem už nezažila.
Ale když jsem se ptala jak zemřely, tak mně bylo řečeno, že paní Šroubková šla na dráty a ta paní Nováková to taky nemohla všechno snést, tak asi ztratila rozum a tak jí dali injekci. Oni totiž taky dávali těm lidem injekce, když ztratili trošinku rozum a to byl jejich konec.

Vysvětlující důkaz, že plynová komora v Ravensbrűcku byla je na straně 61:

Vedle nás blízko, ale ani nevím z které strany, byl takový malý pomocný koncentrační tábor pro muže. Tam nebylo moc mužů, ale byli tam na takové práce jako opravy střech, komíny opravovali a takové podobné práce, anebo obsluhovali plynovou komoru a pece kde umučené pálili. Tak tam byli taky zaměstnaní muži.

Pro úplnost uvádím jména žen z Lidic, které hrozné podmínky v koncentračním táboře Ravensbűrck nepřežily:

BARTŮŇKOVÁ ROZÁLIE nar. 1863, †Osvětim 1943 BENDOVÁ ROZÁLIE nar. 1893, †Ravensbrűck 1945 BRADOVÁ ANASTÁZIE nar. 1891, †Lublin 1944 ČERMÁKOVÁ VALERIE nar. 1883, †Osvětim 1944 HANFOVÁ ANNA nar. 1907, †Ravensbrűck 1943 HANFOVÁ MARIE nar. 1880, †Osvětim 1943 HANZLÍKOVÁ ANNA nar. 1879, †Osvětim 1944 HANZLÍKOVÁ KAROLINA nar. 1885, †Osvětim 1944 HANZLÍKOVÁ MARIE nar. 1854, †Ravensbrűck 1943 HEJMOVÁ ANNA nar. 1897, †Ravensbrűck 1943 HEJMOVÁ ROZÁLIE nar. 1888, †Ravensbrűck1943 HIMLOVÁ ANNA nar. 1884, †Osvětim 1944 HLINKOVÁ TEREZIE nar. 1870, †Ravensbrűck 1944 HRONÍKOVÁ BOŽENA nar. 1871, †Lublin 1944 JIRÁSKOVÁ MARIE nar. 1882, †Osvětim 1944 KÁCLOVÁ ANTONIE nar. 1883, †Osvětim 1945 KINDLOVÁ RŮŽENA nar. 1890, †zahynula na pochodu smrti z Ravensbrűcku KLÍMOVÁ MARIE nar. 1891, †Lublin 1944 KORECKÁ MARIE nar. 1873, †Ravensbrűck 1943 KOTMELOVÁ MARIE nar. 1879, †Osvětim 1943 KOVAŘOVSKÁ MARIE nar. 1888, †Ravensbrűck 1945 KOVAŘOVSKÁ ROZÁLIE nar. 1886, †Osvětim 1943 KOZLOVÁ MARIE nar. 1897, †Ravensbrűck 1945 MÜLLEROVÁ MARIE nar. 1888, †Ravensbrűck 1945 MÜLLEROVÁ MARIE nar. 1912, †Osvětim 1945 NECHVÁTALOVÁ MARIE nar. 1871, †Osvětim 1945 NOVÁKOVÁ ANNA nar. 1876, †Ravensbrűck 1942 NOVÁKOVÁ MARIE nar. 1884, †Osvětim 1944 NOVOTNÁ KATEŘINA nar. 1870, †Osvětim 1943 PĚŠKOVÁ ŽOFIE nar. 1907, †zahynula na pochodu smrti z Grűnenbergu PÍROVÁ ANEŽKA nar. 1874, †Osvětim 1943 PITÍNOVÁ BLAŽENA nar. 1906, †Ravensbrűck 1943 PITÍNOVÁ MARIE nar. 1877, †Osvětim 1943 POSPÍŠILOVÁ ANTONIE nar. 1894, †Osvětim 1943 PRŮCHOVÁ JULIE nar. 1884, †zahynula na pochodu smrti z Ravensbrűcku RADOVÁ ALŽBĚTA nar. 1894, †Ravensbrűck 1943 RÁKOSOVÁ MARIE nar. 1887, †Osvětim 1943 RŮŽENECKÁ ALŽBĚTA nar. 1889, †Ravensbrűck 1943 RŮŽIČKOVÁ ZDEŇKA nar. 1895, †Ravensbrűck 1943 SAJDLOVÁ ANEŽKA nar. 1888, †Ravensbrűck 1945 SAJDLOVÁ BARBORA nar. 1868, †Ravensbrűck 1942 SAJDLOVÁ MARIE nar. 1894, †Ravensbrűck 1945 STŘÍBRNÁ ANNA nar. 1872, †Lublin 1943 SYSLOVÁ MARIE nar. 1893, †zahynula na pochodu smrti z Ravensbrűcku ŠANTOROVÁ ROZÁLIE nar. 1889, †Lublin 1943 ŠROUBKOVÁ MARIE nar. 1914, †Ravensbrűck 1942 TÝBLOVÁ ROZÁLIE nar. 1878, †po osvobození Osvětim VERUNKOVÁ BARBORA nar. 1871, †Ravensbrűck 1943 ZBROJKOVÁ ANNA nar. 1883, †Ravensbrűck 1945 ZELENKOVÁ ANNA nar. 1885, †Osvětim 1944 ZELENKOVÁ MARIE nar. 1875, †Osvětim 1944 ŽIDOVÁ KAROLINA nar. 1877, †Osvětim 1944

Popel většiny těchto zaplynovaných a spálených lidických žen je nasypán společně s popelem ostatních zavražděných z Ravensbrűcku v jezeře Schwedtsee v těsném susedství koncentračního tábora.

Tyto ženy se domů již nevrátily. Ty co se vrátily je měli v paměti až do své smrti. Přijde však doba, kdy už je nebude mít kdo připomínat. Tak by se měl v Lidicíh vystavět alespoň kenotaf s jejich jmény.

Dovětek k plynovým komorám:

    Plynová komora v Ravesnbrűcku stála až do doby, kdy měli přijet komisaři mezinárodního červeného kříže. Také přijeli, ale plynová komora byla předem rozbourána a místo ní tu byl záhon.     Proč se plynové komory tak narychlo likidovaly? Možná, že na to přijdete sám, pane Williamsone, ale to byste musel ona místa navštívit společně s těmi, kteří tam byli vězněni.
   Možná že byste pochopil.
   Přál bych Vám to, i všem lidem kolem vás, kteří k vám vzhlížejí a které svou neznalostí uvádíte v omyl.

Pochopte, pane biskupe Williamsone, že existuje diametrální rozdíl mezi slovy jsem přesvedčen a přesvědčil jsem se! Věříte-li, či nevěříte je v tomto ohledu irelevantní, ale také zavádějící.
Věřit můžete v písmo svaté, ale o skutcích lidí se musíte osobně přesvědčit, jinak budete žít v nevědomosti, což byste jako pastor určitě neměl.

Pro Zpravodaj 17.2.2009 připravil Antonín Nešpor. Foto "růže v jezeře Schwedtsee u Ravensbrűcku" autor

http://zahranicni.ihned.cz/c1-34583860-argentina-vypovida-biskupa-popirajiciho-rozsah-holokaustu

http://www.novinky.cz/clanek/160768-britsky-biskup-bez-novych-dukazu-holocaust-neuzna.html

http://zahranicni.ihned.cz/c4-10070870-34033930-003000_d-nemecti-prelati-vyhodte-biskupa-popirace-holocaustu-znovu-z-cirkve

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=628783