Opět se víkend vydařil.  Neměl bych to říkat předem (viz neříkej hop...), ale normální víkend už skončil, jelikož je po půlnoci. Procházím "mejly" abych zvěděl co nového a nač musím na všechno reagovat. Od pátku přibylo zpráv více než dost, přvážně však přání a tak se snažím se podle nich chovat a užívám si Velikonoc.
    Odpoledne jsme pletli hodovačky z proutí přivezeného od Berounky a také voskovali vajíčka a obarvili je stejně jako 
to děláme každoročně.

    Už v týdnu se ke mě dostala zpráva, že do letošní Mezinárodní dětské výtvarné výstavy přišlo větší množství obrázků. O hodně více než v loňském roce, kdy se vybíralo ze 6000 přihlášených. Je to dobře, protože se jedná o prestižní mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu, která ač někdy neměla na růžích ustláno, přeci jen přežila roky, kdy nebyla instalována v Lidicích. 

    Pamatuji se na vernisáže ve Strakonicích, nebo v Praze ve Spálené ulici, nebo ve Veletržním paláci. Dokud nebyl přebudován Kulturní dům na Lidickou galerii , výstavu instalovala Mladá fronta a.s., resp. její zaměstnankyně paní magistra Ĺubica Riedelbauchová  a paní doktorka Iva Brothánková, která posléze přebrala kurátorství v Lidické galerii.
       Zahájení těchto výstav se zúčastňovala m.j. i moje maminka, kterou jsem rád doprovázel.

    Proč ale vzpomínám na dobu, kdy Mezinárodní dětská výtvarná výstava neměla na růžích ustláno. Přestože se tehdy vybíralo, příkladně v roce 2001 z deseti tisíc přihlášených děl, byla výstava deponována do míst nesouvisejících s Lidicemi. Proč právě teď, když ještě neběží, ale připravuje se 37. ročník?

    Mimo zprávy o velkém množství došlých obrázků jsem obdržel také přívětivý dopis od pan Přemysla Povondry, který mi napsal, že obesílá výstavu také perokresbou nazvanou "Hrušeň" od Karolíny Flégrové z výtvarného kroužku Zdeňka z Kladna.  Tento obrázek, inspirovaný naší památnou Lidickou hrušní (vlastně legendou, která se k ní váže), naše sdružení s potěšením přivítalo, protože se jedná o další ztvárnění bývalé obecní hrušně ze starých Lidic, která lidickou apokalypsu přežila a dodnes stojí u můstku přes potok na pietním území.
    Poděkování patří nejen slečně Flégrové (17 let), ale také její vedoucí, paní Zdeňce Povondrové, že se této historické problematice věnovaly. Pak ještě panu Přemyslu Povondrovi, který se ujal propagace památného stromu Lidická hrušeň mezi mládeží.  Jen na okraj pochval patří i dík za kladenské omalovánky, které připravil pro nejmenší. Najdeme v nich různé obrázky z Kladna a okolí, třeba hrad Okoř, Budeč, zámek Lány, rovněž tak Lidice, prezentované kresbou glorietu s nádvořím před muzeem a památnou Lidickou hrušní.  Omalovánky jsou k dispozici v Informačním středisku města Kladna.

    Jenomže to ještě není docela všechno. Dostávám se k nadpisu. Jen co vytáhnu paty z domu, už mám zmeškaný hovor a další nepřijaté SMS zprávy.  Jeli jsme se podívat na chatu. K Berounce,  na proutí, jen na začátek víkendu, pokochat  se jarní přírodou.

    "V sobotu jsem Ti volal, ale nedovolal. Mohl jsi mít snímek, který by seznámil návštěvníky Pietního území, kde lze
také zkoušet paraglajding",  čtu  e-mail, který pokračuje dalšími podrobnostmi:
    "Mezi 13. a 15. hodinou to zkoušeli dva borci rovnou vedle starého hřbitova směrem ke škole. Měli několik pokusů, ale ani jeden se nezdařil. Co se tam bude ještě odehrávat nevím!  Cedule-necedule!"
    Mě je z toho také špatně, protože se stále nic neděje a nikdo na naše nářky neslyší.

    Další e-mail jen upozorňuje, že by se nemělo a že je to pisateli velmi líto, že někdo na takovém místě dovolí dělat věci, které by se tam dít neměly. 

    Dementovat v odpovědích, že to nikdo nepovolil, jsem už přestal. Mě se to jeví docela obdobně, že pokud někdo kompetentní nezabrání všemi prostředky, aby se takové věci na pietním území děly, defakto takovou činnost beztrestně povoluje.

    Naše Občanské sdružení Lidice opět upozorňuje na tento neudržitelný stav a žádá veřejnost, aby se přidala k interpelacím, které k těmto excesům hodláme iniciovat.  Zatím shromažďujeme informace, co všechno a kdy se na pietním území odehrává a že se tímto stavem věci zjevně nikdo nezabývá, neboť na něj upozorňujeme už druhým rokem a akce pranýřované dríve se pravidelně opakují.  

      
    Kvalitní videokamery (na sloupku lampy) napojené na monitory policie by mohly minimálně identifikovat nezákonný pohyb na Pietním území, pokud by ovšem byly otočeny do údolí a nesledovaly jen pakroviště, které je přes den hlídáno a v noci tam nikdo neparkuje.  Přístupové komunikace do Růžového sadu jsou zajištěny závorou.

    Zdůrazňuji, že se pohyb vozidel i na dálku dá kvalifikovat jako nezákonný (po dnešní zkušenosti i let padákem), jelikož odporuje zákonu, podle kterého bylo Pietní území vyhlášeno a tedy se nesmí užívat k jinému účelu, než k jakému bylo zřízeno. Na tento fakt, ale asi ještě nikdo nepoukázal. V tomto ohledu by se o takové nezákonné chování jistě již dávno zajímala policie, protže ta má kontrolovat dodržování zákonů.
    Kdo to vysvětlí kompetentnímu?  Asi jen ten, kdo chápe, co znamená Pietní území v souvislosti se zákonnými normami a jak lze taková ustanovení vymáhat.  Na to ale není třeba mít právnické vzdělání, k tomu stačí jediný dotaz na patřičném místě!