Dnes večer (8. května) jsem poslouchal v rádiu rozpravu o národní hrdosti a vůbec.  Byl jsem překvapen, jak na to různí lidé reagují a kdo si to s čím spojuje. Debatéři, tedy mimo moderátorky, nebyli žádní mladíci, dalo by se říci, že v dobře produktivním věku, nebo hlavně v "dobře produktivním", podle toho, kdo diskutoval.

    Na otázku, zda-li by si vyvěsili vlajku před svým domem, jak to dodnes někteří děláme, vyvstal problém, jak to zaonačit, aby to bylo košér a při tom nepřiznat, že by si tu vlajku  raději nevyvěsili.

    Nejmenovaný poslanec se dokonce přiznal k tomu, že minulý režim ho z vyvěšování vlajek jaksi "vyléčil", čímž zdůvodnil, proč by to neudělal. Raději to všichni ponechávají už na dětech, tedy jejich dětech. A že mají doma a ve svých pracovnách všelijaké vlajky . Naši, a EU a NATO a Americkou a ještě další jiné, takže je vlastně všechno v pořádku, protože je ctí.
    Nikomu se to ale nesmí nařizovat! Tak debata končila. V debatě nepadlo ani slovo o výchově mladé generace k uctívání těchto národních symbolů a k vlastenectví.

    Styděl jsem se za to jejich mlácení ... možná i prázdné slámy.

    Asi nejsem „in“, když slavím Den vítězství vyvěšením naší státní vlajky. Dříve jsme vyvěšovali k té naší také vlajku Sovětskou. Bezesporu to bylo jisté vyjádření vděčnosti, že se některé Lidické ženy mohly vrátit z koncentráku, když je Sovětští vojáci osvobodili. Tehdy ty dvě vlajky vlály téměř u každého domu v Lidicích.
    Nestydím se za vyvěšování naší vlajky, protože jsem se (slovy poslance), asi "nevyléčil". Zůstalo ve mě trochu patriotismu k naší vlasti, ke státní vlajce a dalším symbolům, které k naší historii patří. Možná, že je to dnes nemoderně naivní, tedy to vlastenectví, ale myslím že potřebné.
    Ale je jiná doba!

    Dnes od rána vlály československé (vlastně české), vlajky porůznu. V obci sporadicky, převážně jen před veřejnými budovami.

    Před Obecním úřadem se sešel hlouček místních, aby došli a položili kytici ke společnému hrobu.

    U společného hrobu, ale žádná vlajka nevlála.
    Jak to, když tu vždycky jsou vyvěšeny na obou stožárech? Zapomíná se i na nepodstatnější věci, ale na Pietní území by se zapomínat nemělo! Nebo, že by už nestálo za to vyvěsit státní vlajky u hrobu?, vždyť přijde "jen pár místních" položit kytici ke hrobu Lidických.
    Hlavně ale nesmíme zapomínat na živé a věnovat se kultuře! Od toho tu přece Památník máme, že!

    Je jiná doba, tak si zvykejme!