Spor o novoborský pomník nacistů, se
najednou přičítá na vrub blížících se voleb viz článek „Náhrobní
kameny jako vodomíra“ od Karl-Petera Schwarze, Frankfurter Allgemeine
Zeitung 2. února 2010.
Z pomníku je tu z ničeho nic politikum,
které se jako blesk z čistého nebe objevilo na mediální scéně. Že jej
pro svět objevila na konci jmenovaného článku domněnka publicisty Bohumila
Doležala je, s ohledem na nynější vyhlášení voleb, časoměrně příznačné.
Pan Doležal, v článku glosovaný: „ .. se domnívá vidět souvislost mezi "Peticí proti nacistickému pomníku v Novém Boru" a květnovými parlamentními volbami. Především komunisté by mohli být zainteresování na tom, získat rozehráním „národní karty“ voliče." Více na http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/rs2284.html
Pan redaktor Šebelka (MF DNES 6.2.2010) naopak usuzuje ve svém článku „O Němcích i Kittnerových novinách“, že je spor o novoborský pomník docela „výživná story“, která „město Nový Bor rozdělila na dva tábory, které si jdou po krku“, a kterážto story „se rozvíjí a má zajímavé peripetie, trochu připomínající americký seriál, ve kterém se jíž všechny postavy navzájem osouložily, rozešly a sešly, umřely a vstaly z mrtvých.“
Neslušný, v přirovnávání k táborům
novoborským a zároveň nespisovný výraz, uvádí přístup pana redaktora k
danému tématu.
Výjimečná glosa se povedla! Obzvláště
pak, když pan redaktor nabádá, pod tíhou shora uvedeného článku,
když už „ostuda začíná být mezinárodní“, že by „všichni její aktéři
měli společně zatáhnout za opratě a zvolat: Prr!“ Ale to mohl
ve svých předchozích článcích udělat sám, kdyby napsal celou pravdu o novoborském
pomníku nacistů, ale to by zase nebyla ta pravá "výživná story", jak
pan redaktor Šebelka glosuje.
Pravda sama zabrzdí veškeré domněnky, ale od ní mají bohužel jmenované statě dost daleko.
Kdokoliv se může domnívat i psát o novoborského pomníku nacistů cokoliv, ale vždycky rozhodnou fakta, která by měli historikové a publicisté ctít.
Ono se s těmi nacisty z novoborského
pomníku nedá "pohnout", když je usvědčují dokumenty z Bundesarchivu v Berlíně.
Dr.
Alfred Träger - nacista,
Albert
Rachmann - nacista,
Herbert
Richter - nacista a všichni jmenovaní nacisté
na pomníku jsou.
I kdyby jmenované nacisty jakékoliv možné i nemožné budoucí soudní rozhodnutí rehabilitovalo a prohlásilo by jejich popravu za justiční omyl, nacistické nálepky, členy NSDAP žádný soud, ani mezinárodní, nezbaví.
Stav věci trvá a bude trvat dokud pomník ponese jména nacistů, potažmo, dokud se nenajde schůdná cesta, jak pomník věnovat například německým odbojářům a demokratům, kteří nacismem trpěli a že zde žili a před nacismem museli prchnout do vnitrozemí, o tom není pochyb.
Nacismus odsuzují všichni!
Jeho připomínání prostřednictvím pomníkům
mohou hájit jen lidé naivní, nebo historií nezasažení, nebo v horším případě
nacisté nebo jejich zarputilí přisluhovači.
Chce-li někdo uchovávat vzpomínku na nacisty třetí říše, pak ať jim staví pomníky jinde než na našem svrchovaném státním území. Stejně se ale nevyhne kritice a protestům nacismem postižených a pozůstalých.
K novoborskému pomníku je třeba říci a napsat všechno, tedy i to, že novými důkazy se řadí mezi pomníky nacismu.
Jmenovaný pomník popravených občanů není hrob, protože pod pomníkem nikdo ze jmenovaných neleží.
To je asi vše, co se k nynějšímu stavu věci a článkům v médiích, i zahraničních, o novoborském pomníku nacistů dá podotknout.