Při loňských
volbách do EP celkově Vaše strana získala 4,26 % hlasů. Na českolipsku
to bylo 6,74 % hlasů. Potřebovali jsme, aby v EP byli kandidáti z Vaší
strany. Důvod?
Důvod
je stejný jako ten který mě přivedl dnes mezi Vás. Je to shoda názorů na
obranu zájmů naší země v mezinárodním měřítku. Nemůže a nesmí to být jen
otázka nějakého pomníku jenom v tom Novém Boru.
Proto
vítáme každého, kdo se přidá do řady obránců nezkreslovaného výkladu dějin
naší země.
Jakákoliv
pieta vůči nacismu a nositelům této ideologie byť byli popravení je nepřijatelná.
Schvalování žádosti občanů BRD o postavení pomníku svým předkům provázela
řada zkreslujících informací. Pomník vysvětil německý farář jehož
totožnost byla tajena. Byl to jeden z čelných představitelů ACKERMANN GEMEINDE
která je součástí SUDETONĚMECKÉHO LANDSMANSCHAFTU, páter ANGELUS WALDSTEIN-WARTENBERG.
Pomník
a jeho vysvěcení žádné uklidnění nepřineslo.
Ochránci
tohoto hanebného pomníku z řad našich občanů a dokonce i učitelů středních
škol po úspěchu, začali s masivním působením na obyvatelstvo prostřednictvím
článků a vyjádření v dostupných a jim nakloněných médií. Jejich flagelantství
gradovalo napadáním dekretů prezidenta republiky. To už bylo zřejmé, odkud
vítr vane a nebylo možné to ponechat bez povšimnutí. Naše podezření, že
na pomníku jmenovaní byli nejen porušiteli nařízení k odevzdání zbraní
ale i aktivními nacisty nás přimělo k pátrání v archivech a mezi pamětníky.
Dnes
již máme doklady i z archivů BRD a známe čísla průkazů NSDAP. Máme kopie
záznamů o příslušnosti k SS a SD. Máme i doklady o vlastnickém vztahu k
pracovním táborům kde byli vězněni zajatci z evropských zemí a ti popravení
organizovali jejich otrockou práci při zbrojní výrobě.
Prvním
kdo přišel s obhajobou zájmů naší země a kladl překážky k překrucování
historie je Josef Doškář. K němu se připojili další občané Boru, organizace
jako ČsOL, ČSBS, KČP místní o. s. Boráci Borákům. Významným spojencem se
stal Antonín Nešpor předseda o. s. Lidice, který inicioval vyhlášení petice,
se kterou jsem k Vám dnes přijel. Má mnoho zkušeností s odporem proti vybudování
pohřebiště německých vojáků v Praze. Možná se mnozí z Vás ptají, jakou
souvislost mají Lidice s Novým Borem. Mají.
Maminka Antonína se jmenovala za svobodna Horáková, provdaná Kohlíčková
a několik dní po Lidické tragedii přiváděla na svět dcerku. Nacistické
bestie jí dítě vzali a do dnes nikdo neví, kde skončilo.
Paní
Nešporová protrpěla 3 roky v koncentračním táboře Ravensbrück a krátce
před jeho osvobozením byla s dalšími lidickými ženami vyhnána na pochod
smrti a nakonec je stráže SS opustili. Ženy se vydaly pěšky na cestu domů.
Na území
třetí říše nenacházely žádného vlídného přijetí, od zdrojů pitné vody je
zfašizovaní kluci odháněli kamením. Cesta s oklikami čítala kolem
300 km a zbědované došly až do Nového Boru.
Zde se
dostalo těmto ženám prvního přívětivého přivítání a péče. Byli to právě
ti vojáci naší armády, kteří později prováděli domovní prohlídky a popravu
nacistů. Těžko by si asi velitel připravil lepší školení mužstva, než bylo
to setkání s Lidickými ženami.
Ti kluci
plakali a nikdo z nich se neodvážil říci, že nemají kam jít, protože jejich
domov, Lidice, neexistuje.
Dál velitelé
zorganizovali dopravu lidických žen do České Lípy a Kladna. To je jeden
z životních příběhů jednoho z nás, ten nejkrutější.
Proto
si vážíme každého kdo se k našim aktivitám proti glorifikaci a oživování
nacismu přidá. Nesmírně si vážíme Vaší podpory.
Děkuji
za pozornost a vlídné přijetí a přeji Vaší straně a Vašim kandidátům hodně
úspěchů ve všech nadcházejících volbách.
Na konec ještě než k Vám přistoupím s formuláři petice a žádostí o podpis,
mi dovolte splnit jeden úkol, kterým jsem byl pověřen. Novoborští skláři
ze sklárny Egermann pana Roberta Uksy vytvořili skleněnou vázu v podobě
Lidické růže. Mám tuto vázu předat jako výraz poděkování za vše co pro
naši zem vykonala, paní inženýrce Bobošíkové.
Děkuji
za pozornost.