Otevřený dopis paní herečce.

    "... myslím, že by jste měl vzít na vědomí jednu podstatnou informaci, divadlo, tak jako většina věcí funguje v určitém kontextu. U divadla je to především kontex dramaturgický. Měl by jste se zaměřit na celkový dramaturgický plán Činoherního studia, aby jste pochopil, že se snaži tuto "problematiku" pojmenovávat z více úhlů a aspektů."

    Takto odepisuje paní Tereza Hofová, herečka Činoherního divadla v Ústí nad Labem - Střekově, na můj protest proti inscenaci Tichého 32 hodin ...

    V odpovědi uvádím:

    Vážená paní Hofová,

    máte pravdu, neohlížím se na dramaturgický plán, ani na jiné úhly pohledu a aspekty, když to co popisuje novela, potažmo inscenace nemá s pravdou nic společného.

    Domněnky jsou příkladné, jen když neznáme souvislosti. Vy ale souvislosti, ačkoliv je znáte,  svou inscenací, ať navozuje sebevětší trauma divákům, vůbec nenabídnete.  Trauma jako  prostředek k zodpovězení proč se ty věci staly, nestačí. Naopak stavíte apriori diváka do postavení bezmoci, cokoliv udělat proto, aby se „zabránilo nejhoršímu“.
    Jistě si uvědomujete, jak jsme na tom  s informovaností mladších generací právě o komplexu války, do níž patří samozřejmě i události předcházející a následující.
    V novele nejsou uvedeny ani předcházející NB vraždy a sebevraždy nacistů, ani se nezmiňuje o transportu smrti francouzských zajatců, pracujících v továrně nacistů, bratrů Rachmannů, kteří tam měli vlastní koncentrační tábor.  O tom, že se Francouzi už domů nikdy nedostali, novela mlčí.
    Co je to padesát, kdesi zahynuvších francouzů proti nacistické elitě, jakou představuje Dr. Trager nacista a aesesák, který má v novele sáhodlouhou studii plnou domněnek, jak asi skonal! Není se čemu divit, když se jedná stále o nacistické nadlidi.  Tak takové postavy jste si vybrali v novele 32 hodin ke glorifikaci.
    S takovým dramaturgickým plánem už nepotřebujeme další českoněmecké usmiřování!

    Vím, že je to pro divadelníky velmi obtížné rozhodnutí změnit program a neopakovat stejné lži, uvedené v novele, obzvláště, když každé kontroverzní téma nějakou tu korunu přinese.

    Proberte si vaše představení a hledejte pravdu a ověřujte si jí, aby nedošlo k trapným omylům, vyvolávajícím protesty.

    Neslyšeli jste občany Nového Boru před premiérou?  Oni jsou zdrojem informací. Myslíte si, že by přišli protestovat jen tak z plezíru, že to mají v povaze české.

    Neměl to být pro vás varovný signál, že se proti inscenaci zvedla vlna odporu?  Nejsem to jen já, kdo se snaží vám vysvětlit, že to co právě uvádíte není to pravé, ale že jste naletěli, sice brilantnímu provedení, ale zároveň nepravdivému.

    Lež je pro divadlo asi to nejhorší, co ho může potkat.

    Nabízí se ovšem ještě další pohled na dramaturgický plán. Bez kontroverze pravdivá inscenace o Rudolfu Hessovi.  O tom ví divák své a nelze podezírat, že když nakonec dostane provaz, je něco v nepořádku a že si spíš zasloužil shovívavost a soucit, jako je tomu v novele.
Pokud stále nevíte oč tu ve skutečnosti jde, jmenoval jsem dvě vaše představení jedno pravdivé a druhé lživé.  To pravdivé plyne z vyšetřování, jehož přepis jsem měl možnost přečíst, zatímco to lživé je z  pera pana Tichého, který má ovšem k zaměňování fikce za pravdu vzácný talent. Důkaz je nasnadě hned 1. října a pak 26. října.

    Nemám důvod se připojovat k libovolné diskusi a vytvářet s ohledem na moje dispozice, jinou platformu, než pravdivou. Proto vznáším protest namířený proti uvedení inscenace, jenž kopíruje polopravdy z novely.

    Jestli se přijdu na představení podívat, jak mi doporučoval pan ředitel, ještě nevím, ale co vím určitě, že pokud ano, tak si přinesu náruč informačních letáčků, kterými diváky upozorním na to, co jim vaše inscenace zatajují a na co mají přirozeně nárok - na celou pravdu.



Pro zpravodaj 28. září 2010 připravil  Antonín Nešpor  V reakci na diskusi na stránkách ČD Ústí n. Labem