Člověk si nedovede představit, někoho malovat nohama, nebo, jak někdo dokáže malovat štětcemm který drží v ústech. Také jsem jich pár zakoupil v libereckém UMÚNu (Nakladatelství umělců malujících ústy a nohama) a rozeslal.
    Každoročně dostávám nabídku pohlednic s vánočními a i jinými motivy od malíře pana Petra Šrámka nebo od  paní Mgr. Šárky Dvorské, nebo i z ciziny od malíře Risto Tiovannen, či malířky Rauni Tirri z Finska. V nabídkách UMÚN nechybí na vánoce ani na velikonoce obrázky nohama malujícího Stanisława Kmiecika, nebo od Doroty Szachewiczowe, ta maluje ústy.

    Po světě je hodně takto postižených malířů, kterým liberecké nakladatelství reprodukuje jejich díla. Na svých stránkách http://www.umun.cz/index.html  představuje malíře ze 43. zemí světa.

    Poštovní schránky se den co den plní novými a dalšími dopisy a pohlednicemi.

    Také elektronická schránka nezahálí a přináší přání z domova i ciziny. Přátelé z Walesu, z Anglie,  píší kamarádi z Kanady, nebo Oregonu, či Nového Zélandu ze Švýcar i Slovenska, z Prahy, Kozojed i Ústí nad Labem a Nového Boru. Zkrátka nepřetržitý je ten proud přání, abychom měli dobré vánoce a žili ve zdraví a štěstí.
   

    Dnes ale přišla na adresu Občanského sdružení Lidice prazvláštní zdravice. E-mail nadepsaný "Zagłada Lidic", obsahuje průvodní slovo a přílohu:
 
        "Szanowni Państwo, poruszony Zagładą Lidic, napisałem wiersz, który oddaję do Państwa dyspozycji.

                                                                         Z wyrazami szacunku
                                                                                     Jacek Mączka"

(Dámy a pánové, dojatý vyhlazením Lidic, napsal jsem báseň, kterou vám dávám k dispozici . S pozdravem...  překlad autor článku)
 
    Už podle spřežek je jasné, že jde o polštinu. Pan doktor Jacek Mączka (1965), polský básník a literární vědec, složil báseň, kterou dal k dispozici webu našeho sdružení.  Poděkoval jsem mu za jeho dar a báseň i s darovacím dopisem zveřejňuji. 
    Je jasné, že jeho báseň není k dispozici jen doméně, nebo webu www.lidice.cz, nebo občanskému sdružení Lidice, ale že patří celé obci, všem obyvatelům a že Dr. Mączka zvolil cestu pro předání svého daru jen naším prostřednictvím.

    Báseň v příloze doprovází fotografie, zřejmě Lidického dítěte Miloslava Lišky. To ale přesně nevím.
Jakmile jsem fotografii malého chlapce chovajícího v náručí jezevčíka uviděl, napadla mne jediná podobizna malého Lišky u rybníka. http://www.lidice.cz/obec/historie/jak/099.html
 

Lidice   Równo przycięta grzywka  i odstające uszy – w  pożodze  sepii. Jeszcze nie wyczuwa ręką zanurzoną w psiej sierści blizn po strumieniu, sadów  celujących korzeniami w niebo.  Sweterek – z  którego na dobre  nie wyrośnie, nagość kolan  sterczących z krótkich spodenek podtrzymywanych szelkami –  zwyczajnie są, jakby żywioły  nie zawiązały żadnego spisku. Jacek Mączka - 2010

    Po přečtení básně čtenář neznalý polštiny tuší, že bez básnického překladu se asi neobejdeme. Požádám přátele o zprostředkování překladu a až bude hotov, zveřejním i ten.