Do Boru jsem se přijel přesvědčit. Slyšel jsem a přečetl o popravených německých obyvatelích mnohé. S tak choulostivým tématem si nemá člověk zavdávat, dokud se nepřesvědčí, oč tu vlastně jde.

    Ve východním traktu Lesního hřbitova v Novém Boru nedaleko od vedlejší vstupní brány je hrobové místo, které je pozoruhodné svým vzhledem. Dvě nápisové desky, kolem dvou metrům výšky (nic přehlédnutelného), stojící proti sobě v půdorysném tupém úhlu tak, aby průhled mezi nimi vytvořil symbol kříže.

    Nad příčným břevnem pomyslného latinského kříže jsou po obou stranách břevna svislého uvedena jména a data narození. Pod ním informace o tom kdy a proč hrobové místo vzniklo.
    Dočítáme se zde, že dne 2. června 1945 bylo proti vůli MNV zastřeleno před radnicí 8 obyvatel Nového Boru, Sloupu a Janova. Dále pak, že tito občané byli pohřbeni do hromadného hrobu za tímto hřbitovem. Následujícího dne přišel o život MUDr. Alfred Trager *1897 na neznámém místě.  Nový Bor 2006.

    Proč ale hrob?

    Až do chvíle, než jsem si přečetl, nápisy na deskách jsem si myslel, že o hrob jde, ale mýlil jsem se a zmínka v nápise, že tito občané byli pohřbeni do hromadného hrobu za tímto hřbitovem, mne v tom utvrzuje. Nejsou zde pochováni? Jejich ostatky neleží pod nápisovými deskami?
    Nejde tedy o hrob, ale o místo připomínající osoby na něž by se asi nemělo zapomínat, vlastně je to takový kenotaf,  prázdný náhrobek zbudovaný k uctění osob, jejichž těla nebyla nalezena. (Tolik dikce slovníku cizích slov.)

    Až do této chvíle by na ně člověk mohl vzpomenout. Jedná se přeci o vzdání holdu těm, na které se zapomenout nesmí, což je přirozaná podmínka, nezbytná k odhalení pomníku těm, kteří si to svým příkladným životem zasloužili. Těm, kteří až do své hrdinské smrti hájili svou víru, těm byl v roce 2006 vztyčen pomník. Náhodný návštěvník hřbitova, vyzbrojen pouze těmito informacemi jistě nemůže nic namítat.

    Existují však i další vědomosti o osobách na pomníku uvedených, na které bychom neměli zapomínat, ale o kterých se náhodný návštěvník nikde veřejně nedozví. Tyto informace, ať je jakkoliv popírají příznivci pomníku, jakkoliv je zlehčován obsah dokumentů a jejich význam, neodvratně dokazují, že jmenovaní na nápisových deskách byli nacisté.

    Abych se na tomto místě nedopouštěl psaní polopravd, tak přesně tři z devíti nadepsaných osob jsou evidováni na zachovaných kartách bývalé krajské kartotéky NSDAP, jako jejich členové, což dokazují kopie karet poskytnuté Spolkovým archivem v Berlíně. Bez ohledu na jejich pohnutý osud to byli:
 

    Dokumenty o nacistické minulosti byly zveřejněny po třech letech od odhalení, což nevyvrací ani tvrzení z nadpisu tohoto článku. Tyto informace se logicky z nápisových desek nikdo nedozví.  A měl by, aby příchozí věděl, komu všemu vzdává hold a na koho vlastně vzpomíná.

    Několik otázek na závěr:
    Jak lze nazvat pomník, na kterém jsou uvedeni evidentní nacisté?
    Chce snad někdo veřejně uctívat nacisty?
    Připomínat hrdiny se sluší a patří, s tím nelze nesouhlasit, ale ptám se, čí hrdinové jsou jmenovaní novoborští nacisté?
    Mají snad jmenovaní sloužit jako dobrý příklad pro další generace právě svou nacistickou minulostí? Není to jen úlitba pozůstalým po nacistech, kteří dodnes žijí, nebo žili v zahraničí?
    Komu to vlastně prospívá, s podporou zastupitelů držet pod křídly města pomník nacistů?
    Nesype se tím sůl do stále nezahojených válečných ran?
    Nerozedmýchává se tím namísto usmíření jen vzájemná nevraživost mezi našimi národy?
    Je snad přípustné na veřejném místě nacismus připomínat?

    Z nápisu není vůbec jasné, čím se zmínění nacisté proslavili v pozitivním toho slova smyslu, abychom mohli veřejně vzpomínat jejich hrdinství. Pokud připustíme i takovou možnost, pak bude určitě nutné přinést o takovém hrdinství, které by opravňovalo k jejich glorifikaci, nějaké důkazy. V tomto ohledu pouhá lítost nad zmařenými lidskými životy prostě nestačí.

    Jakýkoliv vysvětlující nápis přidaný k pomníku z něj nesejme nacistický přídomek. Ledaže by inkriminovaná jména z nápisových desek zmizela. Jistě se najde možná i jiné řešení, ale nynější stav věci nasvědčuje, že v Novém Boru na veřejném místě Lesního hřbitova stále stojí pomník nacistů.

    Antonín Nešpor

    Protikladem na témže hřbitově je například nenápadný hrob válečného hrdiny, generála letectva Františka Rypla, který bojoval za naší svobodu ve 310. stíhací peruti RAF. Je evidován jako velitel v bitvě o Britanii. Jemu jsem k jeho hrobu růži položil, stejně jako k pomníku účastníků druhého odboje.

    Ten kdo bojoval proti nacistům, veřejnou vzpomínku si zaslouží - nacisté nikoliv.