No dobrá, tak tedy Pepa Kalenda!

    Jako kluk jsem s ním kamarádil. Měl hračky o kterých se mi ani nezdálo. Autíčka na klíček, bakelitové modely závodních tatrovek osmiček a podobně.

    Když  jsme začali jako patnáctiletí chodit do kantýny*) na pivo, (to nám servíroval Císařovský se slovy: ,,Co si dá naše skupina?" Bez dotazu na občanky a věk), tak jsme sedávali se zedníky, kteří tenkrát už dostavovali severozápadní  část obce.  Švíka ze Hřebče, Růžička z Bělok atd.  

    Pepík toho moc nenamluvil, ale pil jako kovář, i když se na Poldovce teprve kovářem učil. Nikdy nikoho neurazil, byl dobrák od kosti a Ženský ho moc nezajímaly. On sám snad neznal ani doktora, protože co pamatuji, nikdy nemarodil.
Jednou takhle sedíme v kantýně zase se zedníky a Pepa reagoval vtipně na řeč pana Růžičky, jehož Josefova replika dotkla. Podíval se na Pepu a povídá: ,,Ty kluku, ty máš bradu jako kopačku a máš takový kecy". Pepík měl spodní předkus a tak se to chytlo. Pepímu se začalo říkat Kopačka. Měl ale ještě další přezdívku - Domino, tak ho oslovoval Láda Šícha, už ale nevím  proč.
    Když se v hospodě Pepa sešel s Vaškem Buškem, oslovovali se: ,,Buď zdráv kováři". Oba spolu na Poldovce v kovárně i pracovali.

    Chodíval už jako důchodce na procházky na hřbitov, kde má pochované oba rodiče. Vždy ruce za zadkem a s pozdravem jsem se sním vídával o víkendech.

    Pepík si takový odchod ze života nezasloužil.