Informace od spoluautora památníku pana Hampla.
    (k protiprávnímu nakládání s jeho autorskými právy k "Památníku dětských obětí války" )
 
 
      Práce na instalaci   
   posledních soch   
   památníku byla   
   ukončena osazením   
   postranní nápisové   
   desky dne  
   7. června 2000,  
   v 18 hodin.   
 
 

    Článek „Spoluautor poškozeného památníku v Lidicích brání jeho obnově, chce peníze“ v iDNES.cz je prapodivný už svým názvem.
    Zatímco by se měl pan redaktor zajímat hlavně o názor spoluautora památníku pana Hampla a přinést s ním rozhovor,  vystavuje sochaře Oldřicha Hejtmánka na odiv, jak se rychle postavil za obnovu ukradené sochy.

    Oslovil jsem tedy spoluautora sousoší, pana Hampla, kterému je samozřejmě líto napadeného sousoší Lidických dětí obzvláště pak mu připadá nepřístojné, že nebyl požádán o obnovu on jako spoluautor a realizátor pomníku, ale, že tuto výsostně autorskou záležitost, že dostal k zařízení jiný sochař.
    Pan Hampl mi vysvětlil, že o vytvoření kopie sochy panem Oldřichem Hejtmánkem nebyl požádán a tedy je sochařovo počínání nezákonné už jen proto, protože podle sochařových slov je kopie sochy již vytvořena a má se v nejbližších dnech instalovat na původní místo do sousoší.
    Pan Hampl se takovému opomíjení jeho autorských práv počínáním sochařem Hejtmánkem i Památníkem Lidice brání.

    Samo o sobě je velice divné, že sousoší, které původně realizoval po smrti paní Marie Uchytilové pan Hampl (autorčin manžel) společně se slévači Hvězdou, Hartlem, Štefou a Sochorem, kteří by byli samozřejmě schopni sousoší opravit, že si Památník Lidice objednal odlití kopie sochy právě u sochaře Oldřicha Hejtmánka.
 
    Navíc podle zmíněného článku chce sochař, pan  Oldřich Hejtmánek vytvořenou kopii sochy věnovat nějaké škole, či školce, ačkoliv výhradním přáním zesnulé paní Marie Uchytilové bylo, aby se další kopie soch neodlévaly. Přála si, aby Lidické děti zůstaly navždy už jen spolu.

    Toto její přání doposud všichni uznávají. Vyhověl mu i pan Vatanabe z Japonska, který přispěl značnou částkou na vytvoření sousoší přestože měl zájem, alespoň jednu kopii Lidického dítěte získat. Nezískal protože uznal autorčino přání a tak sem do Lidic čas od času přiveze z Japonska turisty, aby viděli, na jaké sousoší peníze věnovali.

    Tak to vypadá, že pan Oldřich Hejtmánek vůbec neví do čeho se pustil, když k odlití kopie sochy sám nemá ani autorská práva, která ovšem nevlastní ani Památník Lidice. Manželé paní Uchytilová a pan Hampl,  svého času věnovali svoje dílo Lidicím bez nároku na odměnu, čímž ale jejich autorská práva nebyla nijak dotčena.

    Vytvoření kopie a reinstalací by jistě provedl pan Hampl zdarma, kdyby k tomu byl vyzván, stejně tak jako když instaloval ostatní sochy do sousoší postupně v letech 1994 - 2000, jak k tématu dodal.
    (Na dokument z instalace posledních sedmi soch v roce 2000 se může čtenář podívat na adrese: http://www.lidice.cz/obec/historie/pamatnik_sochy/deti.html )

    Protože jsem se účastnil vztyčování posledních sedmi soch, mohu prohlásit, že jsem tam pana sochaře Oldřicha Hejtmánka nikde neviděl.

    Za to se při stavění soch 7. června 2000 aktivně účastnili spoluautor sousoší pan Hampl a zmínění slévači i pan Fexa, tajemník spolku pro vytvoření "Památníku dětských obětí války". Tehdy se na pietním území u sousoší sešlo ještě několik osob, aby shlédli, jak se pomník dokončuje. Mezi jinými tam byl i tehdejší starosta Lidic pan Václav Zelenka (Lidické dítě), paní Emílie Chválová  (Lidické dítě), pan Petr Klíma z Lidic, dále fotograf pan Bohumil Hlaváček z Mostu a výtvarnice, paní Johana Klusak z Dánska.  Aby celou atmosféru kompletace monumentálního sousoší zachytili, přijela paní redaktorka s kameramanem z ČT a dále novinář z kladenského tisku, jejichž jména si ovšem nepamatuji.

    Při této poslední úpravě sousoší, nikdo jiný nebyl. Proto je mi divné, že kopii sochy vytvořil nikoliv spoluautor celého díla pan Hampl, ale úplně někdo jiný.

    Podle sdělení pana Hampla tento protiprávní úkon bude žalovat, protože se nakládá s jeho autorskými právy bez jeho vědomí a svolení. Diví se, že ředitel Památníku Lidice, pan JUDr. Červencl jako právník, takové jednání bez předchozí dohody vůbec připustil. Doufá, že se tento spor rychle vyřeší a sousoší bude opět kompletní.
 



 
    Po instalaci posledních sedmi soch v roce 2000,  bylo nutné ještě instalovat sochu Lidické matky k bráně gymnázia v Kladně. Z téhož důvodu nezbýval čas na přílišný úklid a tak jsem přislíbil panu Hamplovi, že následný den, ještě do výročí sokl od modelářského červeného písku s dcerou Pavlou umyjeme.
    Tomu jsme se věnovali druhý den po instalaci posledních soch.
 
    Považujeme si za čest, že jsme alespoň úklidem přispěli k ukončení díla.
 
 
  
 
   Spoluautor památníku   
   pan Hampl v rozhovoru   
   se starostou Lidic, panem   
   Václavem Zelenkou (vlevo)   
   paní Emílií Chválovou (uprostřed)   
   a paní redaktorkou ČT (také vlevo)
  
 
   Montáž soch pod vedením    
   pana Hampla
     Den po instalaci,   
   vymývání červeného   
   modelářského písku,   
   který se ze soch   
   vysypal při jejich montáži   
   na žulový piedestal  

   Ten den na Kladně instaloval   
   pan Hampl sochu Lidické ženy   
   s otisky dětí, o které právě   
   v těchto místech přišla.   
   (viz zmíněný dokument)  
 



Pro zpravodaj 14. ledna  2011 pro zpravodaj připravil Antonín Nešpor, foto archiv autora