Vážený pane Šolci,

    chtěl jsem Vám hned při čtení vašeho článku „Autor se postavil proti rudé propagandě, teď ho napadají“ napsat obsáhlou odpověď, ale v závěru článku jsem se dočetl, že jste filosof a pedagog a tudíž Vám připomenu jen fakta.

    Rudá propaganda je od vás opravdu silný čaj, protože znám osobně mnoho těch, kteří bojovali proti nacismu, nikoliv ovšem pod rudým praporem, ale pod křídly RAF a právě proti jejich postojům k nacismu a jeho glorifikaci asi těžko uplatníte
svoje námitky o rudé propagandě. Nehledě k tomu, že je ten článek nevyvážený, neboť jste se zapomněl zmínit o "propagandě hnědé".
 
    Podle ladění celého článku je zřejmé, že asi nevíte všechno. Troufám si tvrdit, že i Vás pan Tichý, asi rovněž oklamal, v čemž lze spatřovat, páně Cincibusovo vyjádření o goebbelsovském zpracování pravdy, jako přiměřené.

    Píšete sice pěkně, ale odtažitě od tématu.
    V celé kauze jde jen a pouze o Novoborský pomník, na němž jsou jmenovaní nacisté, tedy o pomník nacistů, stojící na veřejném místě Lesního hřbitova v Novém Boru.

    Myslím, že při vašem založení není třeba se o dalších faktech rozepisovat.

    Obhajuje-li kdokoliv nacismus tím, že podporuje existenci pomníků nacistům vztyčených a dozvím-li se o tom, pak bez ohledu na okolnosti takové obhajoby protestuji.

    Tak se stalo ihned v počátku kauzy pomníku nacistů v novém Boru v lednu 2010.

    Veškeré související akce divadelníků a jiných umělců, kteří byli oklamáni a nepochopili funkci novely Jana Tichého,  jsou pro postižené nacismem příliš iritující na to, abychom k takovým aktům zůstávali lhostejni. Proto demonstrace, nikoliv rudá agitace, to jste se dost netrefil.

    Chtěl jsem říci, že i moje odpověď Vám, je inspirována tím, že panu Tichému v jeho snažení de-fakto fandíte. Uvědomte si, že takové zakládání pomníků nacistům je pro řadu odbojářů, kteří válku přežili vlastně rána dýkou do zad.  Zač nacisty
bili, když jim teď ti, pro které nasazovali svoje krky, stavějí pomníky.

    Za ty, kteří položili svoje životy v boji proti nacismu a už se nemohou veřejně vyjádřit,  jsou tady pozůstalí, aby jejich vůli prosazovali.

    Nejsem si jist, že by popravení lidičtí muži podporovali takový pomník, myslím, že ani slyšet by o něm nechtěli. Dědeček s babičkou, ani moji strýcové a tetičky zastřelení v Kobylisích by s takovým pomníkem nacistů rovněž nesouhlasili.

    Oni totiž všichni popravení z Lidic bojovali proti nacismu na všech frontách i po své smrti v srdcích těch, kteří s nimi cítili.
 
    Kdyby se bývalo vědělo hned za války, jak skončily Lidické děti, že byly už koncem června v polské Lodži zaplynovány, věřím tomu pevně, že by válka skončila podstatně dříve.

    Všem těm, kteří bojovali proti nacismu, bylo Lidických líto.

    Pan Tichý se snaží svými texty vyvolat stejný dojem u dnešní populace, ovšem v opačném gardu. Jistě uznáte, že to s ohledem na nacistickou minulost postav o kterých se v představení vypráví, prostě nelze.

    Doufám, že jsem Vám vysvětlil, proč byla svolána protestní demonstrace a proč na ni pojedu, navzdory tomu, že si o mě teď klidně můžete myslet, že jsem byl zpracován rudou propagandou.

    Nebyl jsem zpracován, ale moje rodina byla postižena goebbelsovskou propagandou, tou "hnědou", pane Šolci, stejně "hnědou", kterou ctili nacisté z Nového Boru, potažmo všichni nacisté.
 

    Antonín Nešpor