Za krátkou dobu si připomeneme 66. výročí ukončení 2. svět. války, avšak nám je neustále připomínáno hlavně to, co jsme učinili v roce 1945 těm, kteří tuto válku začali.
    Měli bychom si ale hlavně připomínat to, že lidé byli vražděni v celém Německu v koncentračních táborech a káznicích. Jedná se především o ty, kteří položili svůj život na sklonku války bez toho, že by se něčeho dopustili.
    Běsnění nacistů se totiž koncem války stupňovalo.

    Hned v ůpočátku roku 1945, kdy se situace třetí říše stala neudržitelnou, byli najednou tisíce zajatců a politických vězňů v lednu a únoru převáženi v otevřených vagonech nebo hnáni pěšky z koncentračních táborů do vnitrozemí Německa.
    To aby je nemohly osvobodit postupující spojenecké armády.
    O hladu, bez ošacení a zdravotní pomoci.
    Nemocní a vysílení byli stříleni jako zvěř.

    Na trase těchto transportů smrti se našlo 124 hromadných hrobů obětí. Okolnosti smrti 4 600 politických vězňů a 5 600 zajatců nebyly německou justicí nikdy objasněny a dodnes nebyl nikdo potrestán.

    Také na našem území bylo spácháno množství zločinů na civilním obyvatelstvu a to ještě těsně před skončením druhé světové války.

    Za všechny jejichž seznam by vydal na knihu, alespoň některé:

3. 4. - vypálen mlýn Jana Juřičky v Leskovci. Manželé se třemi dětmi upáleni ve vlastním domě.
 
19. 4. - obec Ploština vypálena, 3 muži zastřeleni a 24 upáleno zaživa. Situaci kolem Ploštiny popisuje Ladislav Mňačko
 
20. 4. - na oslavu narozenin Adolfa Hitlera, zastřeleno v obci Zakřov 19 mužů, z toho 3 ve věku do 16 let.
 
23. 4. - obec Pálov, vypáleno 8 domů, 3 muži zastřeleni a 18 upáleno. Gestapáci se zde vyzbrojili tyčemi, aby hořící oběti vraceli zpět do ohně.
 
29. 4. - Falešní partyzáni v obci Salaš vylákali 20 mužů a za obcí je zastřelili.
 
1. 5. - Přestavlky – gestapem zastřeleno 7 mužů a 6 domů vypáleno.
 
2. 5. - Lískovice, z 50 domů zůstalo nepoškozeno jen 9, zabito nebo upáleno bylo 25 osob.

2. 5. - obec Javoříčko lehlo popelem, 38 zastřeleno

7. 5. - Třešť, postříleno 50 rukojmí ve věku 18 až 57 let

7. a 8. 5. - Velké Meziříčí, popraveno 57 osob

6. – 9.5. - Pražské povstání:
    Na Pankráci v Sobské ulici postřílela skupina esesáků 51 neozbrojených osob. Jednalo se
především o ženy a děti staré i jen několik měsíců. Byly tam zavražděny i dvě těhotné
ženy. Této akce se účastnili německé nacistky, které braly matkám kojence a před jejich
očima je přibíjely na dveře.

    V Praze 3 nalezeno 9. května 13 zohavených mrtvol umučených českých rukojmí.

    Na Žižkově padlo nebo bylo umučeno 292 občanů ve věku 17 – 40 let, mezi nimi i děti ve
věku 7, 14 a 15 let.
 

    Výčet obětí je jen kusý a namátkový, zaměřený jen na samotný konec války.

    Nyní, kdy jsme se stali součástí svobodného světa, bychom neměli dopustit návrat totalitních režimů v jakékoliv podobě. Měli bychom si vzít ponaučení z našich dějin a nedopustit, aby ti, kteří položili své životy za naši svobodu, se obětovali zbytečně.
 

    Nacisté nepotřebovali svědky své genocidy, takže čím více vězňů vyhnaných z koncentračních táborů ve transportu smrti zahynulo, tím méně svědků jejich krutostí po válce zůstalo na živu.
 
    Po leteckém útoku, zraněná dozorkyně Kommandofűhrerin Herta Hasse (známá v Ravensbrűcku svou krutostí), která byla ze všech dozorkyň během pochodu ta nejhorší, protože za pochodu neustále týrala transportované ženy, byla dopravena do nemocnice ve Volarech. Po uzdravení jí převzali američtí vojáci a odvezli do Německa.

    Hodně žen v průběhu transportu smrti se právě její rukou nedožilo osvobození.