Tak zítra ... Karel Karas - Lidický kostel sv. Martina
 
    Už pátým rokem pořádáme shromáždění u Památné Lidické hrušně. V roce 2007 11. července,  byla prohlášena památným stromem a od té doby ji každoročně na jaře přicházíme přivítat do nového jara, když se probouzí.
    Je fakt, že jsme se během těch několika let ještě nikdy netrefili přesně do doby, kdy začne vystrkovat růžky a do nich nasadí květy. Vždy nějaký ten den scházel.
    Nikomu to ale nevadí.
    Všichni, kteří ke stromu chodíme, jsme rádi, že přežila vyhlazení obce a tak jí to dáváme svým příchodem najevo. Shromáždění je apolitické, ostatně i jako ostatní aktivity našeho OS Lidice. Když pak přijde k hrušni promluvit nějaká významná osobnost, jako například pan dr. Zdeněk Mahler, nebo svého času, paní Anděla Dvořáková, či pan Stanislav Motl, nebo pan ing. Jiří (příhodného jména) Hruška, dozví se vzácné shromáždění vždy něco nového. Většinou však z historie, ale o to tu vlastně jde. Hrušeň nám tu historii svou přítomností neustále připomíná.

    Tak zítra ... zní titulek a není to jen o tom, že se sejdeme u hrušně. V Oáze, domě pro seniory, jsme dnes nainstalovali výstavu uměleckých děl věnovaných naší Památné Lidické hrušni.  Při této příležitosti si rovněž připomeneme i 660. výročí Lidického kostela.  On je starší, ale od roku 1352 je evidován jako farní kostel, takže "...od té doby, v následujících staletích zde byly křtěny a oddávány celé  generace Lidických, konala se zde i poslední rozloučení se zemřelými. " jak píše historik Ed. Stehlík v knize LIDICE - Příběh české vsi
 
    Jednou z umělkyň, která pochopila význam toho stromu, je kladenská výtvarnice Alena Karfíková.
    Vytvořila dřevěný křížek z hrušňového dřeva, zdobený reliéfem připomínajícím hrušňové listí a v srdci toho křížku je plod. Tedy hruška.  Tak se také dá vnímat memento Lidické hrušně. 

   Prastaří řezbáři málokdy používali na řezaných křížcích reliéf, protože pro ně kříž znamenal vždy víru, kterou žili. Také řezali svoje křížky spíš do vzácnějších dřev, i „Lignum sanctis“ (svaté dřevo) používali, ale bez ztvárnění přírodních ozdob, natož plodů ovocných stromů. Jednalo s vždy o přísně religiózní kříže.

    Křížek vytvořený paní Karfíkovou víru v přežití připomíná! Alena Karfíková - Lidická hruška
    Reliéf hrušňových listů i samotné hrušky, navozuje pocit rovnováhy víry a naděje v časy budoucí. S vírou, že se dá přežít i například vyhlazení obce, přestože poslední co živého kdy bylo v Lidicích zničeno, byly právě všechny ostatní ovocné stromy.

    Nespočet korun i kmenů, násilně vykořeněných ovocných stromů symbolizuje ten křížek s neobvyklým reliéfem.

    Tak zítra u hrušně!


Pro zpravodaj 13. dubna 2012  připravil Antonín Nešpor.  reprofoto: Karel Karas, Lidický kostel, Alena Karfíková, Lidická hruška