Pane řediteli,
na webových
stránkách Památníku Lidice jste uveřejnil svůj dopis
řediteli ČT panu Dvořákovi týkající se tzv. dokumentu režiséra Martina
Duška Rozezlení. Považuji tento dopis za Váš osobní, nikoliv za dopis statutárního
orgánu Památníku Lidice, neboť dle mého názoru odporuje nejen profesionalitě
, ale také Etickému kodexu PL.
Proto
Vás žádám o okamžité stažení tohoto dopisu z veřejných webových stránek
PL.
Svým veřejným dopisem, resp. rádoby vtipným dílkem básníka, jehož jméno neuvádíte, ale je lehce domyslitelné ( Jan Mikeš, dokonce prý Váš zpříbuznělý) se urážlivým způsobem dotýkáte Lidických pamětníků, jejich potomků i ostatních aktérů "dokumentu" pana Duška. Dostal jste se tím pod jeho úroveň a mám vážný důvod se domnívat, že si v tomto dílku vyrovnáváte účty s těmi, kteří Vás kritizují již více než rok za liknavý a neprofesionální přístup k projektu Rozeznění, za nějž jste jako smluvní strana a ředitel PL odpovědný.
Dokument režiséra Duška je jen důsledkem Vašeho selhání jako manažera. Přes rok iritujete a psychicky deptáte Lidické, zejména účastníky masakru tím, že nejste schopen a ochoten tento problém vyřešit v souladu s posláním instituce, v jejímž čele stojíte.
V první části dopisu se farizejsky zaštiťujete pamětnicí, resp. účastnicí tragédie v Lidicích, paní Miloslavou Kalibovou, a v díle tzv. básníka, jehož jméno ani nemáte odvahu uvést , které je součástí !!! tohoto oficiálního dopisu, ji zmiňujete jako "hluchou a popletenou kořenářku".
Ještě by se snad při zamhouření obou očí dalo toto omluvit hloupým pokusem o vtipné podobenství, ale v případě pana Nešpora, kterého tam jako jediného jmenujete a nazýváte jej druidem a lesním skřetem, o podobenství nejde. Jde o hrubou a neomluvitelnou urážku. A to evidentně proto, že pan Nešpor jako potomek nejpostiženější rodiny masakrem v Lidicích a člověk, kterému není a nemůže být lhostejné, jakým způsobem se s odkazem Lidic nakládá, Vaše chování jako ředitele PL několik let právem kritizuje a brání zneužívání lidického odkazu vůči Vašemu necitlivému zacházení a osobnímu zviditelnění či dokonce prospěchu.
Vaše chování vysvětlit a omluvit již nelze.