Už jen pozvánka, ve které se oznamuje, že: "Milena Městecká již dvakrát prošla pěšky 470 km dlouhý pochod po trase, kterou se skupinka pěti Lidických žen vracela domů v květnu 1945 z koncentračního tábora Ravensbrück a došla až do Nového Boru.", naznačuje, že se nejedná o odpočinkové téma.

    Pan Jiří Černý, místní knihovník, besedu uvedl a představil přednášející.

    Pan Antonín Nešpor, předseda občanského sdružení Lidice, krátce seznámil s historickými souvislostmi, jednak samotných transportů smrti vycházejících z koncentračního tábora Ravensbrück, a také jak vznikla myšlenka rekonstruovat transport pětice Lidických žen - Anny Hroníkové, Miloslavy Hroníkové, Anny Kohlíčkové, Marie Kohlíčkové a Marie Zelenkové.

    Historickým exkurzem se dotkl rovněž všeobecné činnosti OSL, jeho spolupráci se svazem bojovníků a ČsOL v Novém Boru a České Lípě.
    Došlo i na vysvětlení, jakým způsobem se členové OSL participovali na loňské štafetě po stopách Lidických žen z Ravensbrücku do Nového Boru, České Lípy, Lidic a Ležáků.
    Na závěr svého vystoupení pan Nešpor veřejně poděkoval panu Josefu Doškářovi z Nového Boru, panu Zbyňkovi Cincibusovi z České Lípy a všem aktivistům, kteří podpořili rekonstrukci transportu smrti. Zvláštní poděkování bylo vysloveno panu Janu Rýdlovi z Nasavrk, který každoročně už čtvrt století pořádá noční štafetový běh Lidice  - Ležáky.  Předsedou OSL byl navržen na ocenění čestným občanem Lidic, což paní starostka Lidic, Veronika Kellerová potvrdila.
    Po poděkování paní Mileně Městecké jí pan Nešpor předal slovo.

     "Nejsem sportovec ani profesionální chodec – jsem přesvědčená, že takovou trasu může zkusit každý, kdo je v průměrné kondici. Je to zkušenost, která se nezapomíná. A je to také způsob, jak může kdokoliv z nás skromně přispět k připomínce útrap, ale hlavně hrdinství obyčejných lidí v těžkých dobách konce války." tolik citace paní Městecké.
    V tom samém duchu se neslo její vyprávění, podbarvené spoustou fotografického materiálu. 
   Vyprávění Mileny Městecké si přišla poslechnout paní  a vyprávění si přišly poslechnout; paní Věra Čepelová Lidické dítě a také dvě Lidické ženy, účastnice transportu smrti v roce 1945, paní Miloslava Cábová a Miloslava Kalibová. Obě jmenované vyrážely na transport smrti z Ravensbrücku v jiné skupině vězenkyň, než šla shora jmenovaná pětice žen.
 
     Tyto tři ženy, paní Cábová, Kalibová a Městecká („tři Míly“, jak kdosi vtipně poznamenal), se poznaly už před rokem na lednové besedě, kterou v Oáze OS Lidice uspořádalo právě proto, aby se účastnice pochodu měly možnost osobně poznat a mohly si navzájem sdělit svoje dojmy. Vloni, 27. lednu 2012 se besedy zúčastnily jednak Lidické ženy, které se vrátily v roce 1945 z Ravensbrücku a ti, kteří transport rekonstruovali, dílem pěšky, ale také na kolech.

    Dnes byly v auditoriu oproti loňským dvěma besedám také navíc další lidičtí občané. Zatímco lednové besedy se vloni zúčastnilo jen dvanáct besedníků, v průběhu loňské štafety uspořádané besedě se účastnilo 27, vesměs sportovců ze štafety pana Jana Rýdla a členů OSL.
 

    Povídání o síle této myšlenky i o vlastním průběhu rekonstrukce pochodu.
    Tak vypadala středeční beseda v Oáze, která se protáhla do pozdních večerních hodin. 

    Pan Černý pozval besedující k malému občerstvení, které připravily paní Procházková, Indráková a Nešporová.
    Teprve po jednadvacáté hodně se všech 23 besedníků rozešlo do svých domovů.

    Pořadatelé děkují za patřičné otázky z publika i za jejich zodpovězení besedujícími.