dal jsem se do shánění pohlednic Lidické hrušně, ale v muzeu jsem neuspěl.
Nemají tam o hrušni ani ťuk.  Na webu jakbysmet.
    Protože budou pohlednice na výročí třeba, a nejen na výročí, ale v budoucnu
stále, i například v Tachově, nebo v Novém Boru, či České Lípě, kde se plánují
další besedy i o Lidické hrušni, nějaké pohlednice necháme natisknout.
Bylo by však jednodušší zajít do Muzea, nebo na poštu a koupit je ve větším
množství.

    Dlouho jsem nechápal, proč jsem elektronickou poštou dostal přiložený snímek,
pak jsem na to přišel. 14 exponátů na Pietním území, ale že by tam byla Lidická
hrušeň označena už pátým rokem, jako Památný strom,  o tom není na panelu ani
zmínka.

    Orientační plán obce před Obecním úřadem jsem už jednou avizoval. Tam také
hrušeň zmíněna doposud není. Vlastně je tam vidět, protože se jedná o letecký snímek
a ten strom se nedá přehlédnout, ovšem to by musela mít větší podporu zevnitř obce,
aby si ji vedení PL vůbec začalo všímat.

    Myslím si, že Lidickou hrušeň vedení PL v tomto ohledu docela schopně ignoruje
a považuji to za vážnou chybu, s ohledem na jeho poslání: "Posláním Památníku
Lidice je péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice ...".  Jak
lépe lze uchovat vzpomínku, než doposud živým objektem, navíc, který
"pamatuje".

    Na parku před OÚ máme dvě lípy. Jedna je značená jako republiková a druhá
připomíná výročí zahájení výstavby Lidic. U obou byl PhDr. Zdeněk Mahler a
pomáhal jim svými proslovy, dostat se do povědomí našich občanů.
Pan Dr. Mahler zahajoval proslovem první ročník shromáždění u Památné Lidické
hrušně v roce 2008. Shromáždění se během let zúčastnili i další významní lidé,
například paní Anděla Dvořáková, nebo pan Stanislav Motl.
    Nechci porovnávat, ale konstatuji, že existují lidé toho typu, že památečnost
Lidické hrušně chápou a propagují a pak ti druzí, kteří hrušeň ignorují, ne-li jí
degradují na náletovou dřevinu.

    Samozřejmě, že tuto situaci nechci zlehčovat, jde o závažné téma a pochybení nejen
správce, ale i dalších činovníků. Ona se však Lidická hrušeň jednou prosadí
sama. Bude nucena se oklikou zvenku do Lidic vrátit, ale do povědomí MK, potažmo
vedení PL se stejně jednou dostane, možná, to ale bude až tam dnešní garnitury
nebudou vládnout.
    Důležité je, že hrušeň žije a tak je předpoklad, že tuto ignoraci ve zdraví přežije,
když přežila vyhlazení obce.
 
    Lidické ženy i Lidické děti hrušeň znají, až na výjimky ji respektují a její význam podporují, což
každoročně od jejího prohlášení památným stromem dokazují při shromážděních
svou účastí, tedy dle fyzických možností.

    Tak to jsem Vám chtěl sdělit, jako námět na zamyšlení, co by se s tím dalo dělat,
neboť kam se člověk podívá, téměř všude mají v obcích pyšnících se nějakým
památným stromem, vždycky nějakou tu pohlednici, třeba na poště, nebo v
obchodě, když nemají muzeum a když ho mají, tak tam ten svůj památný strom
určitě mají alespoň na pohlednici, ne-li přímo v publikaci.

    Snažme se tedy společně, aby legenda Lidické hrušně vešla do širšího povědomí,
čímž naplníme jeden z cílů OS Lidice:
    "Trvalá péče o odkaz lidické tragedie a dohlížení nad dodržováním piety,
kterou si lidická tragedie vyžaduje ..." .

Na závěr bych Vás rád pozval na shromáždění.