MECZ je Mezinárodní etapový cyklistický závod. Toto soupeření našich cyklistů a ciziny má povětšině stejný scénář, jako má letošní klání.
    První den čtvrtek 30. května 2013 - 3. kilometrová časovka jednotlivců , druhý den lidické okruhy, (33 kol po 3km), třetí den „Lidická etapa“  (okruhy 12 kol po 12,6 km) a nakonec v neděli bude odstartována „Křivoklátská etapa“ (7 okruhů po 22,1km ) .

    Dnes (ve čtvrtek) odpoledne pršelo, jako ve známém filmu  „Na samotě u lesa“. Jednotlivá stanoviště družstev zabrala všechna dostupná parkoviště uprostřed obce i přilehlé ulice a vystavili si tu stany, které sotva stačily na rozcvičení závodníků. Střed obce byl pro veřejnou dopravu uzavřen včetně celé trasy etapy.  Nejvíce trénujících a zahřívajících se bylo
 však možno vidět v podloubí kolem obchodů a knihovny.
 
    Vypadalo to, jakoby závodníci projížděli právě tudy, nikoliv v peletonu, ale nepředstavitelné skrumáži, takže někteří měli namířenou zleva doprava, jiní opačným směrem a mezi nimi navíc přenášeli mechanici další a další kola a hbitě je montovali na kostry přichycené k trenažérům. Průběžně všichni šlapali, aby dosáhli dobré tělesné teploty. Co chvíli někdo odešel s trenérem pod deštníkem k automobilu, tak se svlékl až z něj šla pára, jaká byla vlastně zima a oblékl nový suchý oděv, aby na časovku jednotlivců mohl vyrazit v plné síle a kondici.
    Místo startu, uprostřed křižovatky před galerií, kryté baldachýnem skýtalo jedinečný pohled na startující. Časomíra - elektronické stopky zářily zelenými digitálními číslovkami do přítmí baldachýnu a odpočítávaly čas do startu.
Startér, muž oblečený v nepromokavý oblek stojící vpředu s oranžovým praporkem, vypouštěl jednotlivé závodníky na trať.  Ti pak vyrazili do deště, aby co nejrychleji zvládli tryskem zmáčenou z části dlážděnou, a tedy velmi klouzavou trasu.
 
 
 
 Na start časovky jednotlivců se přišlo podívat pramálo lidických. S kým jsem mluvil, většinou patřil k závodníkům,  nadával na počasí a doufal, že zítra bude lépe. Jednou z nejmenších diváků byla malá Jaruška v kočárku, která byla tím "cvrkotem" kol v podloubí zjevně unešena, počasí nepočasí.

    Je fakt, že než jsem během chvíle obešel křižovatku s cílovou rovinkou a parkoviště, byl jsem „turch“. Jenomže, co by člověk neudělal pro sport?

    Ještě bych se ale rád vrátil do minulosti cyklistických závodů pořádaných ve jménu Lidic.
Vzpomněl jsem si na Mistrovství Evropy neslyšících v cyklistice konané v září 2000. Ke vzpomínce mě jako napotovoru přiměl dost neurvalý řidič osobního vozu, který chtěl vjet na uzavřenou trať.

    Jak jsem tak sledoval a fotografoval dění kolem startu dnešní časovky, najednou se těsně u mě zastaviloosobní auto tmavomodré barvy, (víc nenapíši), řidič chtěl abych mu uhnul z cesty, že pojede domů do Hřebče.
    Upozornil jsem ho nejprve na to, že je silnice dnes uzavřena až do konce závodu, který stále trvá.
    On na to, že žádnou značku neviděl.
 
 
    Poblíž stojící pořadatel ho upozornil, že právě vjel do zákazu vjezdu, a že jeho další průjezd nepřipadá v úvahu. "Pan řidič" se začal rozčilovat, že značka není vidět a že projede.
    Pokusil jsem se mu vysvětlit, že cesta do Hřebče od Buštěhradu je volná.
    Jenomže znáte primitivy, je s nimi nesnadné pořízení. Stál si na svém, že značka vidět není.
    Každý soudný člověk by se omluvil a odejel. Jenomže na takovéhle platí snad jen policie, která ale dnes v Lidicích bohužel absentovala.
    Musel jsem uvést pádný argument a obeznámil ho, že když se na cestě stane nehoda, tak to odnese, protože nyní už byl poučen a tedy ví, že je silnice pro veškerý provoz uzavřena. Také jsem mu sdělil, že to co chce dnes udělat on, spáchal před lety jiný řidič při podobném cyklistickém závodu, a že po cestě došlo ke srážce s cyklistou a on zabil mladého německého závodníka Floriána Gobela.
    Teprve potom mi řekl, „abych si ...“ víte co ?,   vycouval a odejel směrem k Buštěhradu.
    Zkrátka hulvát ze Hřebče.

    Lidská arogance a naprostá absence smyslu pro pořádek na podzim 2000 přinesla smrt nevinnému sportovci! Dnes jsme možnost opět někoho ohrozit zabránili.
    Ale stejně z toho nemám dobrý pocit. Co když ten samý člověk zítra nebo pozítří vjede na uzavřenou trať, až závodníci pojedou další plánovaná kritéria, opět na uzavřených tratích.
 
    Je fakt, že mi dnes pořadatel potvrdil, že policie nepřijela a bez dozoru policie možnost střetu neukázněného řidiče se závodníkem stále hrozí.