Transport smrti a útěk z něho, pětice Lidických žen, je jenom zlomeček toho co o těchto strastiplných dobách víme. Ty události jsou otevřenou knihou s dosud málo popsanými listy. Je nezbytné ji zaplnit svědectvím autentických svědků, ale i, kde už to není možné, svědectvím z doslechu, či těch, kteří jen si pamatují, jaká to byla hrozná lidská bída. Proto je třeba si sami sobě, ale i všem ostatním, tyto události připomínat.
 
    Když někde, z nějakých úst uslyšíte, že "nešťastníci na druhé straně" také trpěli, pak vězte, že agresor nikdy netrpí a pokud je poražen, pak právem. V opačném případě bychom už dnes neměli co rekonstruovat, nač vzpomínat,  prostě bychom nežili.