Na druhé straně tu máme jiný názor:  " ... ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."

    Za tento dnešní výrok by paní Válkovou Lidické ženy po válce "rozcupovaly".
 
 
     Pan prezident Beneš nad hrobem Lidických mužů vyslovil (ještě dříve než se autorka výroku narodila) myšlenku:
"Nebude však trvat dlouho a budeme slyšet různé, všelijak formulované a v systémy vypracované omluvy, výmluvy a omývání všeho toho, čeho se Němci v této válce tak neslýchaně nelidsky dopouštěli."

    Jak vidmo ta doba již nastala.

    Následné omluvy paní Válkové za svůj výrok, že to bylo vytržené z kontextu, že to myslela v souvislosti s ostatními státy jsou ale neopodstatněné.

    Na otázku, jaké je její mínění o poválečném odsunu německého obyvatelstva z Československa, odpověděla: "To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."
    Nic víc, nic méně v rozhovoru neuvedla.

    Ale otázka komentátora byla položena v intencích Češi versus Němci, nikoliv Němci versus všechny napadené národy.
Odsun Němců z jiných států dotazován nebyl.

    Pokud by odpověď paní Válkové zněla jen:  "To nejhorší . Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím",  - a zde by končila, mohla to být z jejího pohledu a v kontextu s jejím původem i bydlištěm, očekávatelná odpověď. Nic by se asi nedělo.
    Ovšem paní Válková si přisadila dovětek: " ... ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."

    S ohledem na kontext otázky, Češi versus Němci, tedy tento dovětek nelze vyložit jinak, než, že Němci se za okupace nechovali k obyvatelům Protektorátu dobře, přesto dle mínění paní Válkové, byl odsun to nejhorší, co Němce mohlo potkat.

    Z těchto okolností a vyslovených souvislostí se nedá usuzovat, že paní Válková v té chvíli myslela co Němci provedli Čechům v porovnání s ostatními národy, jak se nyní snaží celou věc uhladit a není bohužel sama, kdo jí v tom pomáhá.
    Paní Válková si v následném vysvětlování zřejmě nepřipouští, že vedlejší  větou (" ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo.") vlastně rozvíjí větu předcházející: ("Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím") a tedy míní přímo stav Němci versus Češi, sama navíc potvrzuje svoje mínění vyjádřením že "... v protektorátu ...", který byl na území Čech a Moravy, tedy nikoliv v Polsku ani v Sovětském svazu, jak v omluvě nabízí.

    Takže obranná věta paní Válkové: "Pokud jde o výrok, že se 'toho v protektorátu zas tolik nedělo', měla jsem na mysli porovnání se situací v jiných zemích, jako byl například tehdejší Sovětský svaz nebo Polsko.", uvedená v omluvném článku, je jen pokus o zvrácení jasně formulované myšlenky, poté, co se mimoděk projevila jako bagatelizující holokaust a dalších příkoří, která naším obyvatelům Němci za Protektorátu přivodili.

    Ač lingvisticky  jde o větu vedlejší, v souvětí naplnila význam hlavní myšlenky, čímž paní Válková vyjádřila, nač vlastně myslí.

    Proč tu větu ale paní Válková, proti dosud žijícím Němci perzekuovaným a pozůstalým vyslovila, by vyžadovalo hlubší analýzu.

    Podporuji tedy stanovisko dalších, bouřících se proti jejímu vyjádření.

    Antonín Nešpor,
    syn Anny Nešporové, rozené Horákové z Lidic
    a pozůstalý po zastřelených příbuzných v Praze v Kobylisích 16. června 1942.