Vážená paní doktorko,

    obracím se na Vás ve dvou zásadních a velmi aktuálních záležitostech, které se  týkají Památníku Lidice.

    1. Jedná se o zajištění včasného a řádného ukončení / vypovězení / Rámcové smlouvy o audioprojektu Rozeznění – Lidice 2012 uzavřené mezi příspěvkovou organizací Památník Lidice a o.s. Sonosféra reprezentovanou  panem Vilémem Faltýnkem ze dne 7. 9. 2011. Tato smlouva platná do 31. 5. 2014  musí být vypovězena nejpozději k 30. 4. 2014, jinak bude automaticky prolongována na další 2 roky.

    Vzhledem k tomu, že ředitel PL nerespektoval a nadále dlouhodobě nerespektuje názory pamětníků  a jejich potomků a ani s nimi nekomunikuje, žádám Vás o zajištění ukončení smlouvy v termínu.  Ani výpověď smlouvy však nezamezí, aby projekt v české a snad i německé verzi nebyl na území původních Lidic dále prezentován, neboť "umělci"  počítali s neprodloužením, resp. ukončením smlouvy po dvou letech a připravili  verzi pro stahování nahrávek do soukromých mobilních telefonů viz
https://cs-cz.facebook.com/pages/Rozeznění-Lidice-2012/302898806389371
Tuto možnost smlouva neupravuje.
 

    2. V druhém případě se jedná o zamýšlené umístění keramické podoby obrazu Panny Marie Lidické (PML) dle obrazové předlohy Zdirada Čecha na základech kostela sv. Martina plánované na den letošní pietní  vzpomínky tragédie v Lidicích, tj. 14. 6. 2014.
    O tom, že pan Zdirad Čech vytvořil obraz PML,  který bude umístěn v kapli  Arcibiskupského paláce a který byl 2. února 2014 představen řeholníkům kardinálem Dominikem Dukou, se občané Lidic dověděli z  březnového vydání obecního Zpravodaje. V podtextu článku je pouze uvedeno, že pan kardinál promluví 14. 6. 2014 při letošní pietní vzpomínce u hromadného hrobu mužů. Dodnes občané Lidic, až na pár vyvolených, nebyli informováni o tom, že keramická podoba tohoto mariánského obrazu bude trvale umístěna dne 14. 6. 2014 na Pietním území (PÚ).
    Současně s její instalací bude sloužena mše za P. Josefa Štemberku  kardinálem Dominikem Dukou.  Tento akt má být předstupněm k chystanému svatořečení pátera J.Štemberky za jeho tzv. "hrdinskou smrt" v Lidicích 10. 6. 1942.
    Fakt, že těch, kterých se zásahy takovéhoto rázu na PÚ týkají nejvíce, lidičtí občané, zejména pamětníci a jejich potomci, neboť se jedná především o  jejich hřbitov  (hromadný hrob mužů, pomyslný hrob dětí a 53 žen, které se z KT nevrátily, hroby jejich domů a místa jejich vzpomínek), nebyla dosud tato informace sdělena, aby se k vhodnosti, respektive nevhodnosti této akce mohli vyjádřit, znovu dokládá způsob řízení PL – v duchu totalitní minulosti…….  "o nás bez nás".

    Panna Marie Lidická by snad mohla být symbolem utrpení Lidických matek, ale ne symbolem tzv. hrdinské smrti P. J. Štemberky. Ty ale, bohužel, už nežijí, z Lidických žen žijí jen tři nejmladší,  které byly v době tragédie bezdětné. Kdyby matky zavražděných dětí žily, rezolutně by kult Panny Marie a toto modloslužebnictví kardinála Dominika Duky odmítly / viz příloha /. Mnohé z nich totiž  ztratily více než jedno dítě. Jistě se i v KT modlily, aby se jejich rodiny setkaly. Po návratu a zjištění, že z jejich obce je pustá pláň, jejich domovy neexistují,  muži byli zavražděni a děti jsou neznámo kde, si mohly položit otázku, kde byla Panna Marie, její syn a Bůh, když nacisté vraždili jejich syny, manžele a otce a především jejich bezbranné a nevinné děti?

    Tyto matky a také ostatní ženy  by nesouhlasily s chystaným  svatořečením P. Josefa Štemberky, k němuž  má být instalace Panny Marie Lidické se mší za lidického faráře předstupněm.

    V příloze Vám zasílám kopii propisu vyjádření ZO ČSB v Lidicích z 5. listopadu 1992 k udělení Řádu T. G. Masaryka P. Josefu Štemberkovi zaslaný k rukám tehdejšího předsedy vlády ČSFR, Dr. Jana Stráského. Před 22 lety  ještě mnohé lidické matky zavražděných dětí žily a své stanovisko k tzv. hrdinské smrti P.Štemberky vyjádřily. Nikdo dosud přesně  neví, co se odehrávalo v Horákově statku před popravou lidických mužů a chlapců. Existuje autentické svědectví pana Viktora Laše, židovského terezínského  vězně, který byl mezi těmi, kteří lidické muže pohřbívali. Dle této výpovědi lidičtí muži, resp. i chlapci nad 15 let věku ( Josefu Hroníkovi ještě ani 15 let nebylo)  nešli na popravu  smířeni se smrtí, bránili se byli mučeni, některým byl vytržen jazyk, zlomeny údy či utrhány prsty…… :
http://www.youtube.com/watch?v=QKaazmSEpCo
 

    P. Josef Štemberka v této hrůzyplné a neočekávatelné  situaci plnil svou práci  faráře a  poslání utěšitele, avšak byli to  jistě  otcové, kteří utěšovali před popravou své 15 leté děti.

    Doslova alarmující je ale fakt, že se  dvěma skutečným hrdinům, rodákům z Lidic, Josefu Stříbrnému a Josefu Horákovi  dosud nedostalo  náležitého uznání, veřejného vyznamenání, napravení křivd na nich spáchaných, ale především důstojného místa v Lidickém muzeu. Od r. 1989 uplynulo již 25 let.

    Po r. 1989 se všichni starostové (včetně mne) snažili o to, aby Lidice nebyly již nikdy prezentovány v zájmu jakékoliv ideologie a aby Pietní území bylo apolitické, neutrální smutné místo české historie. Tento směr se dařilo zatím chránit, ale současný ředitel PL nekompetentním, svévolným a autoritářským způsobem zasahuje do historie, tradic a hlavně odkazu těch, kterým  Pietní území  osudově a lidsky náleží.
    Trvalé umístění podoby PML jako symbolu a idolu pouze katolické církve na území NKP Lidice nepatří. Bylo by krokem zpět, popřením všeho o co jsme se v obci Lidice v 90. letech snažili, krokem k opětovnému znásilňování území v duchu prosazení   momentálně  vyhovujících  ideologií.
 
    Žádám Vás, paní doktorko, o zprávu, zda byla Rámcová smlouva mezi PL a o.s. Sonosféra řádně vypovězena k datu 30.4.2014.

    Dále Vás žádám o odpovědné posouzenívhodnosti, resp. nevhodnosti umístění keramické podoby PML na PÚz pohledu Ministerstva kultury -  správce národních kulturních památeka garanta udržení jejich původních poslání.

    V případě NKP Lidice je to prázdná pláň s hromadným hrobem lidických mužů, památníkem Lidickým dětem  a s odhalenými základy pouze 3 nejdůležitějších objektů – Horákova statku, školy a kostela sv. Martina bez jakýchkoliv dalších staveb, soch a symbolů. 1)
 
Děkuji za brzkou odpověď na oba mé dotazy.
 

    Věc: Vyznamenání řádem T. G. Masaryka

    Vážení pánové,

    ze sdělovacích prostředků jsme se s překvapením dozvěděli, že mezi osobami vyznamenanými Řádem T. G. Masaryka je i bývalý lidický farář Josef Štemberka. Návrh na toto vyznamenání  zřejmě podávala římsko-katolická církev, důvody a podklady, na jejichž základě bylo rozhodováno, nám známy nejsou. Patrně to bude tradované sdělení, že pan farář Štemberka 74-letý, když mu byla Němci ve sklepení Horákova statku nabídnuta svoboda, odmítl se slovy. že "neopustí své ovečky" 2).

 Naskýtá se otázka, z jakých důvodů pouze panu faráři Štemberkovi byla ze strany gestapa nabízena svoboda. Ta se nám - pamětníkům lidické tragedie - nabízí po celou dobu, co jsme se o uvedené skutečnosti dozvěděli. Jedinou možnou odpovědí na ni pro nás je, že v tomto případě šlo asi o interpretaci velitele okresního četnictva pplk. Víta (po válce spáchal sebevraždu) u kladenského gestapa. Naši domněnku podporuje rovněž, že v onu osudnou noc na 10. června 1942 byla z Lidic Němci vyvedena paní Maříková, dcera tehdy již zemřelého řídícího učitele, která sice bydlela v Praze, ale v té době pobývala u své matky v Lidicích, byla zde hlášena a pobírala potravinové lístky. Souvislost uvedených 3 osob se nabízí proto, že v Lidicích bylo známo, že pplk Vít sem jezdil na faru snad hrát s panem farářem  a panem řídícím karty.

 Jistě pochopíte, že z těchto důvodů glorifikace pana faráře Štemberky je nám proti mysli, i když jsem na ni zatím nijak nereagovali. Ovšem k udělení vyznamenání Řádem T. G. Masaryka, dokonce i. stupně, už lhostejni zůstat nemůžeme. Znehodnocovalo by to jak toto vyznamenání, tak zásluhy a oběti ostatních vyznamenaných. Podle našeho názoru lze těžko říci, že čin a život pana faráře Štemberku by odpovídal podmínkám  zákona č. 404/1990 Sb.  Řád T. G. Masaryka je  přece propůjčován osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o demokracii a lidská práva, o svobodu a rozvoj českého a slovenského národa.

 My, pokud mluvíme o Lidicích, uvádíme jejich přínos jako celku, všech mužů, že a dětí. Neboť tak bylo tehdy  vyhlazení Lidic světem přijato, odhalilo zrůdnost a krutost německého nacismu a vyburcovalo svědomí světa k výraznějšímu odporu s činům.
 Nepovažujeme proto v žádném případě za správné vyzdvihovat jednotlivce, natož když jednání pana faráře Štemberky lze hodnotit jako odpovídající jeho poslání duchovního.

 Toto stanovisko bylo projednáno a přijato, bez jakékoliv  předpojatosti, se snahou zachovat historickou pravdu, na schůzi výboru základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích dne 4. listopadu 1992