Někdo zvolal „už jdou“a shromáždění se obrátilo směrem
k můstku přes potok. Máváním to začalo, předáváním rudých růží a objímáním
pokračovalo vítání sedmi přicházejících žen.
To vše pod novou vlajkou Lidic, která právě zde měla symbolickou premiéru.
U Lípy Lidických žen se v Novém Boru sešli příznivci této aktivity OSL,
jak z organizací ČSBS a ČsOL Nového Boru, České Lípy a Kladna, ale také
občané z Lidic Prahy a Liberce.
Ženy přišly unavené, ale s úsměvy na tvářích.
Je třeba na tomto místě podotknout, že pětice žen,
která 22.5.1945 do tehdejšího Boru u české Lípy došla, byla podle dosavadních
znalostí první skupinou Lidických žen, která se do svobodné vlasti vrátila.
V české Lípě přespaly poprvé po tolika letech „v peřinách“, a to v Augustiniánském
klášteře, (nynějším muzeu).
Pak se vydaly na cestu domů do Lidic.
Není třeba psát o tom, co prožily po návratu domů
- návratu nikam, kde je nikdo nečekal, jen jeden veliký hřbitov celé vesnice
a mrtví muži a hlavně chyběly nezvěstné děti.
Přesto, nebo právě proto naše ženy navštívily Československý červený kříž na Kladně a začaly se po svých dětech shánět. Požádaly o pomoc pro další navracející se Lidické ženy z Ravensbrücku domů. Po dohodě ČsČK s Poldovkou byly vypraveny dva nákladní automobily do Německa. Z Neubrandenburgu Lidické ženy automobily odvezly přes Cínovec do Čech. Anabázi této části transportu smrti popisuje ve své knize „Jako chlapce by mě zastřelili...“, Lidická žena, paní Jaroslava Skleničková.
Letošním čtvrtým ročníkem rekonstrukce transportů
smrti Lidických žen ale nekončí. Jde o dlouhodobou snahu našeho sdružení,
které si vytklo za svůj úkol prostřednictvím aktivistů sympatizantů
a členů sdružení pokusit se rekonstruovat i další trasy, kudy se Lidické
ženy z lágru vracely.
Hned pro příští rok se totiž plánuje rekonstrukce západní trasy transportu
smrti přes Mirow až do Malchova. Zde strastiplná cesta Lidických žen, pod
dozorem esesáků a auzérek skončila - nacisté před rychle se blížící Sovětskou
armádou uprchli. Ženy pak absolvovaly již "svobodnou" cestu do Neubrandenburgu,
kde vyčkaly na příjezd automobilů z Poldovky.
Co napsat na závěr pochodu.
Občanské sdružení Lidice děkuje všem, kteří se 4.
ročníku rekonstrukce transportu smrti zůčastnili, děkuje i těm kteří přišli
pochodující přivítat do cíle.
Je třeba poděkovat za účast hlavně aktérům pochodu.
Mileně Městecké z Mladé Boleslavi - hlavní pořadatelce pochodu,
a jejím souputnicím Marcele Ježkové z Kladna, Kateřině Hládkové - vnučce
paní Chválové z Lidic, dále se pochodu zúčastnil, Jiří Černý z Lidic,
Daniela Rysková z Prahy, Lenka Tučková Kladno a Michaela Indráková se svou
dvouletou dcerou Jaruškou z Lidic. Pochodující doprovodili také němečtí
občané Annemarie Müller a Hildegart Stellmacher Drážďany, Martina
Kisslerová z Řezna.
Z příbuzných hlavní organizátorky se pochodu zúčastnily také její maminka
Miroslava Městecká z Mladé Boleslavi a sestra Ingrid Dorazilová z Ostravy.
Závěrečné etapy se zůčastnili na posledních
kilometrech pochodu také Stanislav Krebs z Lobendavy a za OSL Pavla Nešporová.
Z přítomných v cíli bychom rádi poděkovali paní Martě Kottové z Liberce, kterou jsme mohli potkat před rokem a půl na jine akci OSL. Do Boru jí přivezli manželé Kotkovi (paní Zdena Kotková je dcerou Lidické ženy). Rovněž sympatizanti manželé Svobodovi z Nového Boru a dlouholetý externí spolupracovník OSL pan Josef Doškář - předseda MO ČSBS Nový Bor a Jednoty ČsOL Nový Bor se svou paní ing. Květou Novou. Konec pochodu přijela pozdravit také starostka Lidic paní Veronika Kellerová, dále pak Gabriela Halůjová předsedkyně OV ČSBS v Kladně a manžel Kateřiny Hládkové se svou dcerou si přijeli do cíle poslední etapy pro pochodující maminku.
Do Boru přijeli mjr.vv Mgr. Josef Vegner - předseda jednoty ČsOL Česká Lípa, Zbyněk Cincibus - místopředseda OV ČSBS Česká Lípa a předseda Okresní rady Č. Lípa a Stanislav Voržáček - člen předsednictva OV ČSBS Česká Lípa.
V neposlední řadě přišel k Lidické lípě vítat i pan Vítězslav Hák, který zde v galerii Egermann provázel hrušňovou výstavou na podzim minulého roku.
Na závěr odejela delegace složená z účastníků pochodu,
zástupců OSL a místních činovníků ČSBS a ČsOL k budově muzea v České
Lípě, kde se symbolicky s Lidickými ženami rozloučili.