Není co dodat opět zvítězila hloupá a zbabělá iniciativa nad přáním těch Lidikcých žen, které už nežijí. 

    Pokud se budeme ptát, kdo za to může, pak vězte, že podvodem získané podpisy pod souhlas lidických, proti němuž se ale žádný ze signatářů, mimo dvou žen, písemně neohradil.
    Ale to je pro všechny, co do toho měli co mluvit nepodstatné.

    "Není tady prostor ani pro Tvé sousedy, ani pro Tebe, neplatíte to, neobjednáváte to." To mi napsal autor celého díla pan Zdirad Čech.
    Dále popisuje vznik svého díla, cituji: "Napadlo mě, že by mohlo být dobré, obnovit oltář v kostele, který tam býval, jsa po válce postaven, od bolševiků ale byl při poslední velké úpravě prostoru zbořen. Zeptal jsem se arcibiskupa, protože to je církevní věc, a zeptal jsem se Památníku, protože je to v jeho areálu. Neobíhal jsem své sousedy, protože jejich názor není relevantní, a neobíhal jsem ani Tvé sousedy, protože jejich názor rovněž není relevantní. Arcibiskup souhlasil (přesněji: neodmítl mě), Památník souhlasil, nadřízené Památky v Praze také."

    Do Lidic proniklo dílo autora, který o Lidicích ví akorát to, co mu kdo nakukal. Nevím, a to v Lidicíh žiji od narození, že by kdy po válce byl na Pietním území kostel obnoven a také nevím, že by ho někdo měl zbourat.

    Lidické ženy po zkušenostech s nevyslyšenými prosbami, kdy po návratu z koncentráku nenašly ani rodnou obec, ani svoje muže, ani se neshledaly se svými dětmi,  odmítly výstavbu kostela uprostřed nové obce, tedy ani v místech jim nejdražším, na Lidické pláni kostel nenechaly obnovit, jen odhalit základy, které jsou tam dodnes.
 
    Díky aktivitě jediného člověka, Zdirada Čecha, který je ve svém přesvědčení, a kterému nikdo nedokáže, že to či ono bylo jinak než si myslí, zde dnes stojí mariánská modla Panna Maria zvaná Lidická, navíc nesmyslně pojmenovaná matkou Lidickcých dětí.  Ovšem všichni to berou jako, že se nic nestalo.

    Ale stalo!

    Všichni aktéři povolující tuto stavbu přinesly svým rozhodnutím důkaz, že jen proklamují, že udržují Lidickou historii, ovšem nyní se ukázalo jak s myšlenkami dnes jíž mrtvých Lidických žen  nakládají. To není zachovávání tradic ale jejich porušování.
Lidické ženy celá dlouhá desetiletí udržovaly údolí žalu ve stavu, jak je nacisté opustily. Další stavby, které neschválily na tomto místě porušují jejich přání a zřizovatelé na ně kašlou.

    Mějme na paměti že "... neobíhal jsem ani Tvé sousedy, protože jejich názor rovněž není relevantní." Zančí to, že názor Lidických už nic nikomu neříká? Vždyť to rozhodli samí nelidičtí, kteří nám v tomto ohledu vládnou a my se na to jen z povzdálí díváme a rodné údolí si necháváme prznit.

    Tedy já nesouhlasím a protestuji. Moje mamika by to odmítla a já to odmítám také.

Pro Zpravodaj Antonín Nešpor.