Zpráva o výsadbě hrušně v Dolních Vilémovicích dne 7. listopadu 2014 

    Do dolních Vilémovic vyjela delegace z Lidic o půl hodiny dříve,  než když se jelo před 14 dny do Nasavrk. U Obecního úřadu nás přivítala starostka paní Jitka Boučková DIS.

    Po vzájemném představení jsme se na desátou přesunuli do blízkého parku u náměstí, kde už čekali žáci se svými učiteli. Všichni příchozí včetně obyvatel Dolních Vilémovic obstoupili záhon,  v jehož středu byla připravena jáma pro hrušeň.

    Zde paní starostka ve svém projevu přivítala delegaci z Lidic  a děti s učiteli ze škol z okolních vesnic. Místostarosta Lidic, pan Tomáš Skála, poděkoval za pozvání a představil obecenstvu jednotlivé členy delegace.

    Paní Nešporová, držíc mladý štěp hrušně, seznámila přítomné s legendou Památné Lidické hrušně.  Promluvila o její pohnuté historii a jak ničení Lidic přečkala. O roubech vypověděla,  jak vznikají a jaký má jejich výsadba po republice význam. Po té vyzvala děti,  aby si samy mladý stromek vysadily. Ty se chopily připravených lopatek a při zahazování kořenů se žáci všech tří škol vystřídali.
    Po vysazení hrušně se všichni odebrali do budovy OÚ, kde sál tak pro 300 lidí zaplnili. Na besedu přišli také příbuzní Jana Kubiše.

    V projevu pan ing. Kaliba objasnil, jak vznikla vloni myšlenka spojit prostřednictvím hrušně Lidice s Dolními Vilémovicemi, a to při návštěvě se svou maminkou na otevření památníku Jana Kubiše. Paní starostka Boučková letos 31. května navštívila také Lidice, kde se zúčastnila hrušňového shromáždění i následné vernisáže výstavy hrušňové sbírky.  Tady došlo i k neformálnímu setkání s organizátory projektu „Posel naděje“.
    Na závěr svého vystoupení předal ing. Kaliba přítomným plakátky a samolepky a připomněl také každoroční konání Mezinárodní dětské výtvarné výstavy.

    Paní Nešporová ve zkratce seznámila přítomné se sbírkou děl od umělců z celé republiky, kteří poskytli svoje práce propagaci legendy o hrušni. Vysvětlila, jak a proč sbírka vznikla,  při čemž představila dílko Jakuba Janči z Tachova a bronzovou plastiku trojice dětí od Marie Uchytilové a Jiřího Hampla. Při této příležitosti předala paní starostce grafický list Olgy Vychodilové  s názvem „Osamělá hrušeň“, který je ve sbírce rovněž zastoupen.

    Při besedě pak paní Kalibová vyprávěla o dnech předcházejících lidickou tragedii a vysvětlila souvislosti s Heydrichiádou, tedy i  propojení osudů Jana Kubiše a dalších výsadkářů s osudy Lidických obyvatel.

    Po té paní Cábová popsala  samotnou zkázu obce a svou cestu do koncentračního tábora Ravensbrück,  jakož i život v něm.

    Paní Čepelová vyprávěla dětem to, co si jako sedmileté dítě zapamatovala. Jak se dostala do německé adoptivní rodiny, život v ní, své první kroky v německé škole a pak i návrat domů ke své mamince,  první zážitky z české školy, když po 4 letech pobytu v německé rodině (vrátila se v září 1946) a škole  již  neuměla  svoji mateřštinu.

    Paní Městecká seznámila přítomné s rekonstrukcí pochodu smrti Lidických žen v roce 1945, kterou absolvovala už 5x a s ní každoročně řada dalších lidí z Lidic i z republiky i ze zahraničí.

    V závěru besedy paní ředitelka školy Mgr. Jarmila Novotná předala našim ženám květiny a ukončila celé setkání s dětmi, které už  musely odjet na oběd do svých škol v okolí.
    Návštěva v Dolních Vilémovicích pokračovala exkurzí v rodném domě Jana Kubiše, kde nás paní starostka seznámila se vznikem stálé Kubišovy expozice, která se ale i nadále rozvíjí zásluhou Vojenského historického ústavu,   a přiblížila nám, jak svépomocí obyvatel památník Jana Kubiše vznikal. Dodnes , ještě po roce od otevření, se scházejí peněžní dary na tento projekt, za který se musela postavit celá obec, aby mohl vůbec vzniknout.

    Při zpáteční cestě jsme pomalu projeli krásně opravenou židovskou čtvrtí v Třebíči.

    Teprve po návštěvě rodného  domu Jana Kubiše,  jsme si uvědomili, co všechno nás čeká na cestě ke zbudování pomníku lidickým rodákům  Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému a jaké úsilí  bude nutné vyvinout pro  vznik trvalé expozice našim letcům v areálu muzea v Lidicích.

    Ještě dovětek.
Napsala jsem, že na besedu přišly i tři ženy, příbuzné Jana Kubiše z rodin Fňukalových a Dusíkových.  Na paní Věru Dusíkovou vyprávěné příběhy zapůsobily natolik, že namísto prohlídky památníku Jana Kubiše, ještě než jsme odejeli domů, nakreslila obrázek, který vystihuje působivost celé návštěvy lidických v Dolních Vilémovicích. Obrázek nám darovala.
 
    Pavla Nešporová