Tisková zpráva Spolku pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného v Lidicích.

    Piloti z Lidic si zaslouží naši úctu! 

    Vyhlazení Lidic a masovou popravu všech zdejších mužů přežili Josef Horák a Josef Stříbrný díky tomu, že se o tři roky dříve rozhodli bránit Československo v řadách zahraničního odboje. V roce stého výročí jejich narození byla zahájena veřejná sbírka na výstavbu Památníku, který připomene hrdinství těchto dvou mladých mužů z Lidic a všech příslušníků československé armády v odboji 1939-1945. Sedmdesát let po konci Druhé světové války je potřeba splatit dluh, který vůči oběma hrdinům máme. 

    Příběh Horáka a Stříbrného je jedním z nejsilnějších příběhů minulého století. Mladí muži se rozhodli bránit svou vlast, jejich rodiny a rodná vesnice byly v mezidobí v důsledku nacistické msty zničeny a oni sami se po válce, po roce 1948 do obce nemohli vrátit, říká Miroslav Kaliba 
předseda Spolku pro vybudování Památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného v Lidicích. 
    Spolek vznikl počátkem letošního roku a jeho cílem je tvorba takového Památníku, který odpovídajícím způsobem připomene hrdinství obou mužů a všech dalších příslušníků československé armády. 

    Po okupaci odešli v prosinci 1939 Josef Horák a Josef Stříbrný do Velké Británie, kde sloužili u různých armádních složek dle svých odborností, koncem války se sešli a sloužili u 311. bombardovací perutě. Riskovali své životy ve službě v zahraničním vojsku a v případě zajetí jim jako občanům protektorátu hrozila okamžitá poprava. 
Atentát na Reinharda Heydricha byl jedinečnou akcí československého odboje, který vyvolal drtivou odvetu nacistické moci. Nacisté, kteří se do této chvíle cítili v Evropě neohrozitelní, byli zuřivostí bez sebe a hledali jakoukoli záminku k exemplární akci. Lidice byly 
k realizaci pomsty vybrány náhodně, podobný osud mohl potkat jakoukoli jinou českou vesnici. V tom spočíval běs totalitní moci a tlak berlínského vedení rychle najít atentátníky. Celkem 192 lidických mužů bylo popraveno, ženy odvezeny do koncentračního tábora, většina dětí zavražděna plynem v polském Chelmnu. 

    Poválečný osud obou letců byl pohnutý. V rámci obnovy Lidic se se zahraničními bojovníky, obzvlášť ze západní armády nepočítalo. Josef Horák za dramatických okolností emigroval zpět do Velké Británie, kde zahynul při cvičném letu již v roce 1949. 
Josef Stříbrný po nuceném propuštění z letectva, dlouhodobých ústrků politické moci té doby a celoživotního ponižování zemřel zapomenut v ústraní v roce 1976. 
Komunistický režim západní odboj neznal. K narovnání došlo až po roce 1989. Přesto v rodné vesnici stále chybí odpovídající připomínka hrdinství obou mužů, a všech jejich spolubojovníků v zahraničním odboji  1939-1945. 

    Vybudováním Památníku chceme splatit dluh, který vůči oběma mužům máme. Jejich odvaha a hrdinství je dlouhodobě ve stínu tragického osudu Lidic. Přesto právě tito muži zosobňují to, co jsme jako národ především ztratili během obou totalit "odvážné a odhodlané lidi, kteří nemysleli pouze na sebe", dodává Miroslav Kaliba. 

    Spolek pro vybudování Památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného zřídil celonárodní veřejnou sbírku, ze které hodlá financovat postavení Památníku. Samotné stavbě bude na     konci léta předcházet symbolické položení základního kamene památníku  a vyhlášení umělecké 
soutěže. Vybrán bude takový návrh, který nejlépe vystihne podstatu odhodlání, které oba muži, když opustili rodnou vesnici a všichni jejich spolubojovníci v letech 1939 - 45 prokázali, s cílem bránit napadené Československo. 

    "Osobně věřím, že motto našeho památníku, všem, kteří splnili přísahu Československé republice  osloví i současné obyvatele České republiky a že se nám podaří získat dostatek morální a finanční podpory k tomu, aby Josef Horák a Josef Stříbrný konečně získali důstojný Památník",  říká Miroslav Kaliba, jehož matka lidickou tragédii přežila jako devatenáctiletá. 

  

Ing. Miroslav Kaliba 

V Lidicích 9. června 2015 

M:  775 594 171 
E:   kaliba@horakstribrny.cz 
www.pamatnik@horakstribrny.cz

 


z došlé pošty sestavil Antonín Nešpor