Lidická nesmrtelná oběť.

    Před sedmdesáti třemi roky, přesně měsíc po té, co většina Lidických žen byla deportována do německého koncentračního tábora Ravensbrück, byl udělen obci Lidice Československý válečný kříž.

   Britské Times přinesly 15. července 1942  následující zprávu:

   Československý válečný kříž 1939 udělen.

   Včera udělil Dr. Beneš Československý válečný kříž 1939 obci Lidice, která byla srovnána se zemí minuly měsíc.
   Československý President řekl, že byl požádán svou vládou prostřednictvím ministerského předsedy Mgr. Šrámka, aby toto ocenění udělil, protože Lidice utrpěly nesmrtelnou obět a zároveň nejdůležitější a největší Československá fronta byla nyní udržována lidmi doma.

   Na návrh jeho vlády reagoval s účastí a citovým pohnutím.
   Dr. Beneš dodal: "Tento kříž patři celému národu doma. Symbolicky je darován této skvělé vesnici, která bude žít v paměti všech našich lidí.   Budou znovu vybudovány a budou žít na věky v naší rodné vlasti."

   Při tomto ceremoniálu byli přítomni členové Československého kabinetu a mnoho dalších vojenských a leteckých důstojníků.

  10. června oznámila Pražská centrála že všichni muži z vesnice Lidice, poblíž Kladna, českého hornického centra, byli zastřeleni na základě podezření z ukrývání mužů kteří zastřelili Heydricha. Ženy byly deportovány do koncentračního tábora a děti odeslány do "výchovných center". Všechny stavby v Lidicích byly srovnány se zemí a jméno obce bylo vymazáno z oficiálních záznamů.


 
   Československý válečný kříž 1939 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
   Zřízen byl Na památku boje za osvobození republiky Československé z nepřátelského obsazení. Udělen mohl být československým občanům ve vlasti i příslušníkům československé armády v zahraničí i jednotkám této armády. Dále mohl být udělen příslušníkům spojeneckých armád i jednotkám těchto armád, které se zúčastnily boje zahájeného v roce 1939. Podmínkou bylo prokázání vynikajícího a úspěšného činu výkonného či velitelského, při němž byli vystaveni nebezpečí života nebo život obětovali.
   Vyznamenání uděloval prezident republiky, který k jeho udělení mohl zmocnit i ministra obrany či velitele vojska. Bylo udělováno doživotně.    V případě úmrtí nositele zůstává vyznamenání na památku rodině či pozůstalým, nesmí však být nošeno nikým, kdo jím nebyl vyznamenán.
 

Pro Zpravodaj 15.7.2015 připravil z dobových novin Antonín Nešpor Ilustrační foto: archiv autora.