Den otevřených dveří Kladenského gymnázia  28. listopadu 2015 od 9. do 17. hodin.
Kladenské gymnázium, ilustrace z knihy Jaroslava Vykouka "Kladenský uličník"	Z oficiální pozvánky na den otevřených dveří

  

    Občanské sdružení Arteum pozvalo veřejnost na výstavu soch nazvanou „Alegorie v nikách“ aneb výstava k 115. výročí založení školy na čtvrtek 19. listopadu 2015
 
  
    Od září tohoto roku je možné se v kladenském gymnáziu podívat na osazené niky hlavního schodiště.    Pozice zaujímají sličné dámy sochařsky vyobrazené v několika alegorických a realistických postojích a zpracované v rozdílných materiálech. Vyobrazení dam doplňuje figura tanečníka. Každá ze soch je vytvořena jiným autorem, a přesto působí velmi kompaktním dojmem.
 
 
    Myšlenka navrátit nikám jejich původní význam napadl Dagmar Šubrtovou a Zuzanu Vlčkovou z občanského sdružení Arteum, aby tato reprezentativní místa ve škole zaujala sochařská díla namísto květin.
 
 
    Sochy s názvy Ticho, Anděl, Jaro od sochařek a absolventek ateliéru sochařství Kurta Gebauera na pražské UMPRUM - Diany Winklerové, Kateřiny Braunové a Dagmar Šubrtové vystavují společně se sochařem Zdeňkem Maninou, který je pedagogem gymnázia a který vytvořil sochu tanečníka.
 

    Výstavu zahájil hrou na akordeon Filip Kratochvíl
 
 

 
    z historie gymnázia:
 
 
    ... stavba dnešní budovy se začala na počátku roku 1904 a 12. září 1905 byla nová budova zkolaudována. Přestože zbývalo dokončit ještě řadu drobnějších prací, jako vybavit tělocvičnu a dokončit kapli, začalo se v budově vyučovat a k definitivnímu dokončení prací došlo na podzim roku 1906, Volně stojící dvojposchoďová budova na půdorysu silně roztaženého písmene „H“ se severojižně orientovaným křídlem tělocvičny připojeným po západní straně severního křídla. Bohaté secesní průčelí výtvarně náročným i vzácným hlavním portálem ve východní části severního křídla. Prochází se jím na vyrovnávací schody s bohatou dobovou dekorací do chodby v zadním traktu severního křídla.
 
 
    Dispozice tří hlavních křídel, s náročně vyvinutým prostorným sloupovým schodištěm na severním konci spojovacího příčného křídla. Stavba české reálky na Kladně byla schválena samotným císařem v roce 1900. Projektantem byl významný architekt Alois Dryák.

  
    Výzdobu fasády navrhl Alois Bouda, který zajímavě užil secesního motivu sovy, symbolu moudrosti, oproti v té době obvyklým květům. Vlastní stavbu provedla firma Ladislav a Emil Hrabětové.
 

    Vysoko nad hlavním vchodem do školní budovy je v secesním štítě plasticky provedený původní městský znak Kladna. Volně nad štítem je položena hradební koruna. Kolem štítu jsou bohaté secesní rostlinné ozdoby.
    Znak pochází, právě tak jako všechny ostatní plastiky z doby postavení budovy, tj. z let 1904-1905. Autorem je Stanislav Sucharda. Stejného autora i dataci má i původní městský znak Kladna, který se nachází na východní straně budovy nad okny. Je také proveden v secesním štítě o velikosti 100 krát 150 cm. Z neznámých důvodů je zde rys nahrazen lvem. Také zde je nesprávně umístěna nad štít hradební koruna. Kolem štítu jsou secesní rostlinné motivy.

  
    Stavba byla v podstatě dokončena 1904. Inventář bývalé kaple byl z roku 1906 od Vojtěcha Suchardy.
V roce 1907 se konaly první maturitní zkoušky. Teprve ve školním roce 1909-1910 byl povolen vstup dívek do školy. Je zajímavé, že až do 1949 byl kolem školy uzavřený park s botanickou zahradou. Teprve tehdy byl přeměněn na veřejný sad. O výsadbu stromů se zasloužil profesor Josef Žofka. Díky němu zde dodnes najdeme řadu vzácných stromů. Jsou zde dva exempláře jinanu dvojlaločnatého, kaštanovník setý, černý morušovník, zerav, platan červený, břestovec západní, hlošina úzkolistá, jilm a čimišník.
 
 
    V roce 1949 byly konzervovány fasády.
    Hmotná architektura je zapsána do seznamu kulturních památek. Od počátku školního roku 1935-1936 byla škola přeměněna na Československé státní reálné gymnázium. Ne vždy ale sloužila stavba školním účelům.
 

    V září 1914 byl v prostorách gymnázia zřízen lazaret pro rekonvalescenty nemocné tyfem.Tehdy zde působili dva kladenští lékaři: MUDr. Václav Pokorný a Mudr. Ignác Hajn. V roce 1918 dostali budovu do užívání legionáři. Po vzniku samostatného Československa byla budova národním výborem přenechána jako kasárna. Vojsko odešlo v roce 1920.

    V roce 1945 byla škola zabrána německými úřady a vyučování probíhalo provizorně v tehdejším kinu Korzo. Vyučování bylo v objektu gymnázia obnoveno 29. května 1945. V padesátých letech 20. století byla ve školství zavedena koncepce jednotné školy. Tak vznikla jedenáctiletá střední škola a po několika dalších letech dvanáctiletá střední všeobecně vzdělávací škola.

 
    Teprve v osmdesátých letech minulého století se škola vrátila ke svému názvu gymnázium.