"Věřím, že památník bude v Lidicích jednou stát."
 

        Do poštovní schránky dostáváme téměř denně  různé časopisy a noviny, ve valné většině inzertní.  Většině těchto periodik věnuji pozornost jen
výjimečně. Mezi vší tou inzertní drobotinou jsem ale dnes objevil "Plus noviny" – pro spotřebitele severozápadního regionu středních Čech.

    Čím je ale právě tento výtisk tak zajímavý, že upoutal mou pozornost?
 
    Na úvodní straně, i uvnitř listu, jsou nepřehlédnutelné fotografie rodiny Suchánkovy a Kalibovy z Lidic. Redaktor "Slánských listů" pan Vladimír Rogl, otiskl rozhovor s paní Kalibovou, který sestavil k jejím 93. narozeninám ke konci minulého roku. Ona výpověď připomíná osudy celé Suchánkovy rodiny, tak věrně, jak jsem jej už slyšel vyprávět z úst paní Kalibové mnohokrát. Se mnou jej zároveň vyslechlo velké množství žáků a studentů škol, ve kterých se paní Kalibová zúčastnila výsadby štěpů Památné Lidické hrušně. Jen podle skromných odhadů šlo o stovky posluchačů z různých tříd.

    Ale ještě k samotnému rozhovoru.

    V jeho závěru pan redaktor Vladimíř Rogl položil paní Kalibové otázku: "Jaký máte názor na vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného v Lidicích?"
    Paní Kalibová odpověděla stejně rezolutně, jako když ke konci ledna přebírala vyznamenání Český patriot:

„… moje přání je zbudovat v Lidicích památník lidickým letcům,
kteří se stali po válce terčem útoků  za vypálení obce“.
„Věřím, že památník bude v Lidicích jednou stát.“

    Za Občanský spolek Lidice bych chtěl poděkovat paní Miloslavě Kalibové za její neměnný postoj k historické pravdě. (- viz článek v obecním zpravodaji z roku 1998)

                                                                                                                                            Antonín Nešpor