První historické setkání synů Josefa Horáka a Josefa Stříbrného v Písku 9.6.2016


 
    Spolek pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného inicioval po 68 letech ( 1948 – 2016) první setkání synů dvou lidických občanů, letců bojujících od r. 1939 do konce války ve Francii a hlavně v Anglii v  československé skupině RAF.

    Setkání proběhlo v Písku  9.6.2016,  v předvečer vzpomínky na lidickou tragédii. Vzpomínalo se , jak jinak, zejména na tragické poválečné osudy obou lidických hrdinů.
 
    Na setkání přijel z Anglie syn Josefa Horáka, též Josef,  rodinou dodnes zvaný  Pepíček.  Bohužel jeho maminka a vdova po Josefu Horákovi se zúčastnit nemohla.  Syn Josefa Stříbrného, Pavel,  se svou maminkou  Radmilou přišel a byli jsme všichni jejím charismatem okouzleni. Moudrá a veselá paní,  která přes těžký život neztratila humor, přívětivost a otevřenost.

    Rodina Stříbrných se dvěma malými dětmi se do Písku, rodiště paní Radmily, uchýlila v r. 1953 , kdy byla vypovězena z pražského bytu. Josef Stříbrný byl po únoru 1948 uvězněn. Po 3 měsících byl ale na základě intervencí svých dvou tet z Lidic a své snoubenky Radmily propuštěn. Nadále  byl nucen se živit manuálně, přestože byl vynikající odborník v letecké navigaci, nemohl tuto práci pro armádu nadále vykonávat.

    Josef Horák, který se vrátil v srpnu 1945 do vlasti se svou manželkou Winifred a dvěma malými chlapci Václavem a Josefem byl po únoru 1948 z armády propuštěn a tak uprchl před vězením zpět do Anglie, kde začal opět pracovat v RAF. Bohužel za tři čtvrtě roku tragicky zahynul při leteckém něštěstí.
Na setkání padl dotaz od pana Pavla Stříbrného, jak říkají v Anglii Pepíčkovi. Tedy není-li to pro Angličany nevyslovitelné. Ano, bylo to nevyslovitelné, proto pan Josef Horák používá v Anglii své třetí, anglické křestní jméno Michal. Jinak je křtěný Josef,  Bohumil.

    Jsou-li ještě dnes pochybnosti či nevraživost v myslích některých lidických dětí , že se „Josef Horák do vlasti vrátil s plnými kufry, britskou manželkou a dvěma malými dětmi“, jak bylo 3.6.2016 citováno v příloze Hospodářských novin místopředsedou OO ČSBS Lidice, nechť si uvědomí, že synové Josefa Horáka a jeho manželky Winifred dostali první jména česká – Václav a Josef. Paní Winifred, ačkoliv měla v Anglii rodinné zázemí, šla do neznámé země, kde neměla kam hlavu složit, protože domov jejího manžela v Lidicích už neexistoval. Přesto neváhala a následovala svého manžela, aby rod Horáků pokračoval. Česky se naučila a mluví česky dodnes. Z rodiny zbyla jen Josefova sestra Anna a ta rodinu svého bratra ubytovala v domě, který jí a babičce Kohlíčkové byl přidělen v Kročehlavech, jako náhradní ubytování.

    Paní Radka Kysilková vzpomněla ihned po prvním setkání, jak po válce v Kročehlavech, kde Horákovi bydleli, chovala jednoho ze synků na klíně. Byl to Pepíček. Také vzpomínala na paní Winn, jak se učila česky a na její milou povahu.

    Setkání se zúčastnila také  nejstarší  a jedna ze dvou dosud žijících lidických  žen , paní Miloslava Kalibová. S paní Radkou Kysilkovou si měly o čem povídat. Po obědě, který začal přípitkem a vzpomínkou na všechny, kteří se tohoto setkání nemohli zúčastnit, jsme šli k pomníku účastníků II.světové války stojícího na travnaté ploše v dolní části Palackého sadů, u břehu řeky Otavy. Mezi vyrytými jmény je uvedeno i jméno Josefa Stříbrného.
    Pomník letců  z Písecka byl vztyčen 11. května 2006.

Ing. Marcela Kalibová


 
  
Josef Stříbrný a Josef Horák 
v uniformách RAF  
U Jána 1945
 
Synové Ing. Pavel  Stříbrný
a Ing. Josef Horák 
Písek 2016
 
      
  
Radka a Josef Stříbrní
Winifred a Josef Horákovi