4. května 2017 proběhla v Novém Boru premiéra nového dokumentu Stanislava Motla „Němci proti Hitlerovi“. Vznikl v jeho vlastní produkci a doplnil jeho knihu Válka před válkou, vydanou na podzim roku 2016. Film i kniha sleduje příběhy a osudy těch, které krutě poznamenal nástup německého nacismu v Čechách na podzim roku 1938.

    Vracím se do loňského května, do Janova u Nového Boru. V krásném slunečném dni se zde natáčela slavnost odhalení pamětní desky Emmy Görlich-Jebautzké, rozené Wondrejzové. Rodačky z Janova, statečné ženy, antinacistky. Sešli jsme se u jejího rodného domu č. 111. Bylo to vidět na všech tvářích a bylo to cítit ve vzduchu. Radost ze setkání, přes všechny smutné souvislosti. Byl to návrat – paní Emmy, která už tu s námi být nemohla. Ale byl to návrat i pro její dceru Anežku, paní Agnes Jindrovou. S dětmi, s manželem a rodinou přijela na tuto slavnost z Německa, kde dnes žije. Vrátila se sem - do domu, který důvěrně znala, pobývala v něm několik let. Vzpomínala a při vzpomínkách ji provázel a natáčel dokument Stanislav Motl. Dokument o ní a její matce, jež zachránila život mnohých, kteří utíkali před nacisty, a to ještě než válka začala. Tedy přesněji než nacisté vstoupili do naší země v roce 1938 – neboť válka začala mnohem dříve. Sama paní Emma už uniknout nestihla. S tehdy ještě malou Anežkou byla v dubnu 1939 zatčena. A zanedlouho se ocitla, jako mnohé jiné ženy-antinacistky, v ženském koncentračním táboře Ravensbrück. Přišla jako jedna z prvních vězenkyň. Věznění přežila. I díky své povaze, houževnatosti, skromnosti a vyjímečným schopnostem.

    O tom všem vypovídá dokument Stanislava Motla. Fakta a dokumenty střídají dramatické rekonstrukce klíčových scén. V slavnostní atmosféře premiéry nového filmu letos v květnu se vše odvíjí přede mnou na plátně v kině v Novém Boru. Stanislav Motl podal v dokumentu příběh Emmy Görlich-Jebautzké tak, jak je pro něj typické. Máte pocit, že ta žena stojí vedle vás, že na ni můžete sáhnout. Víte, jaká byla. Zdůrazňuje rysy její povahy, z jaké rodiny a prostředí pocházela. Jak ji to formovalo a předurčilo k její pozdější samostatnosti, poslání. Které jí nakonec přineslo mnoho nesnází, osobního utrpení. Sleduje nešťastný vývoj prvního manželství, z kterého zůstala sama s dcerou Anežkou poté, co se s manželem ocitali politicky stále více na opačných pólech. Její odevzdání se práci pro záchranu antinacistů. Za poznáním její osobnosti a života, tohoto období je důkladná a dlouholetá Motlova práce. Studium dokumentů, archivů, literatury, rozhovory se svědky, jejich blízkými, znalci té doby.
 
    Film především vykresluje jedinečně a dramaticky tehdejší naprosto vypjatou situaci kritického roku 1938. Vypjatou hlavně v pohraničí – v místech, kde právě dnes film sledujeme spolu s mnoha místními lidmi. Shlédlo jej ty dny i stovka žáků místních škol z Nového Boru a České Lípy. Seděli jak pěny. Nechtělo se jim věřit, co se tehdy v jejich městě dělo? Jak stál náhle ze dne na den soused proti sousedovi, čeští lidé perzekuováni či dokonce vyháněni a mnohdy zabíjeni českými Němci, napadáni ještě před vypuknutím války? Odsun obrovské masy českých lidí, spíše útěk z domovů, mnohdy na hranici zachování životů? Nebo je zaujaly dramatické rekonstrukce tehdejších událostí – třeba právě zatýkání paní Emmy s malou dcerou Anežkou ve vlaku na nádraží v České Třebové? Nebo scéna z výslechu paní Emmy z Petschkova paláce, krátce po obsazení celé republiky, kdy k ní malou Anežku přivedly, aby ji donutili promluvit? Vzpomínky na to, jak Anežka po válce matku nepoznala, nemluvila česky, byla vzpurná, neměla k ní žádný vztah? Jak matka s dcerou musely cestu k sobě opět nalézt? Těžko říct, co se odehrálo v dětských hlavách. Co v hlavách dospělých. Jak porovnávali se vzpomínkami, s tím co slyšeli v rodinách. A zda se na ty události pak znovu zeptali. Rozhodně film zanechal ve všech hlubokou stopu.

    Dokreslení tehdejší atmosféry doplnil významným způsobem v další části filmu novoborský historik, pan doktor Vladislav Jindra. Jeho náhled na tehdejší události v mnohém ovlivnily dokument Stanislava Motla i jeho předtím vydanou knihu Válka před válkou. Vladislav Jindra byl i ten, kdo přinesl příběh paní Emmy v třetím díle své jedinečné trilogie Dějiny Nového Boru. Dokázal ho popsat i proto, že má k rodině paní Emmy blízko. Bratr pana Jindry se stal druhým manželem paní Agnes, dcery Emmy Görlich-Jebautzké. Pan doktor Jindra nejen že shromáždil snad vše dostupné o pohnuté době roku 1938 a souvislostech, které situaci v pohraničí formovaly a svým způsobem předurčily od vzniku republiky v roce 1918, ale má vzácný vhled do tehdejší doby díky svým vlastním zážitkům. Jako chlapec zažil předválečnou perzekuci českých obyvatel a vše, co pak následovalo na vlastní kůži. Stanislav Motl naprosto přesně poznal, že jeho pohled je k pochopení a výkladu tehdejšího vývoje nejen na severu Čech naprosto zásadní.

    Příběh paní Emmy doprovodily dva další brilantně zpracované příběhy. Anny Jindřichové, učitelky z jihočeské Hostouně, umučené nacisty v říjnu roku 1938. Stála jsem shodou okolností u jejího hrobu dva roky předtím, na cestě po stopách drastického pochodu smrti žen-vězenkyň, který tudy na konci války v roce 1945 procházel. Aniž bych tehdy její příběh takto do podrobností znala. Ve filmu při záběrech rekonstrukce, kdy Anna byla zajata a vězněna místními Němci-fanatiky při návratu po odsunu z Hostouně pro pár kusů nábytku a zemřela ve vězení na následky mučení, jsem měla slzy v očích. Možná by se dalo pochopit násilí, napadení slovní. Lidé stáli proti sobě, bylo to tehdy časté, i když kruté. Ale smrt, mučení, vražda? Kolik životů bylo zbytečně ztracených, hodnota života bližního snížena na nulu. Bezmocnost mnohých a obavy, strach, kam to násilí směřuje.

    Třetí příběh byl o antinacistovi Tony Kuenzlovi. Otevřel se vyprávěním objevitele příběhu, badatele a předsedy občanského spolku Respekt a tolerance z Mohelnice, pana Luďka Štipla. A otevřel se překvapivě v Kanadě, nedaleko města Dawson Creek. Až sem totiž zahnala české Němce z rodiny pana Tonyho Kuenzla a dalších jejich souputníků - antinacistů s podobným osudem. Dokument ukázal fotografii budovy s nápisem Sudeten Museum a pana Štipla, který postupně odhalil a pochopil, jak se sem do Kanady skupina sudetských Němců dostala. Byli jedni z těch, které se podařilo vyvézt před válkou ze země.

    Dílem se štěstím a dílem odvahou a duchapřítomností pana Kuenzla unikli odsunu celé rodiny do koncentračního tábora. Přes Polsko, Anglii pak odcestovali do Kanady – byli vysazeni na holé pláni, jen pár měsíců před velmi krutou zimou. Vlastníma rukama postavili své domy, své město, menší osadu. Muži bojovali později ve druhé světové válce proti Hitlerovi, jak o tom snili, ovšem v kanadské armádě. Aby se nakonec – nemohli navrátit do své české vlasti.

    Dokument plný zvratů, překvapivých souvislostí, inspirujících k zamyšlení i nad tím, jaká je dnešní doba, jak se chováme dnes. Zda jsme se z historie poučili, chápeme ji a máme-li v úctě tehdejší hrdiny. Zda bychom dokázali jako oni stát na správné straně barikády. A ochránit život svůj i svých blízkých, ale i neznámých bližních v ohrožení a neslevit přitom z životních hodnot a pravdy. To jsou otázky, které je potřeba si stále klást. V dokumentu Stanislava Motla na ně odpověď rozhodně naleznete.

Emma Görlich-Jebautzká, fotografie z předválečného období (Zdroj: kniha S. Motla Válka před válkou)

Dcera paní Emmy, Agnes Jindrová na slavnosti odhalení pamětní desky v Janově u Nového Boru v květnu 2016

Pamětní deska na rodném domě Emmy Görlic-Jebautzké v Janově

Hrob Anny Jindřichové, další hrdinky dokumentu, na hřbitově v jihočeské Hostouni, kde byla umučena nacisty v roce 1938

Tvůrci dokumentu na slavnostní premiéře – zprava autor, scénarista a rpoducent Stanislav Motl, režisér Pavel Dražan, kameraman Lubomír Stiburek, střihač Viktor Malina (foto: R. Trávnický)

Poděkování tvůrcům předal pan Josef Doškář, ČSBS Česká Lípa a ČSOL Nový Bor (foto: R. Trávnický)

Za město Nový Bor předal poděkování a ceny pan starosta Dvořák (foto: R. Trávnický)

Poděkování patřilo právem i aktérům filmu, kteří přiblížili příběhy hrdinů antinacistů, zprava Dr. Thomas Würtherle, vnuk paní Emmy Görlich-Jebautzké, novoborský historik PhDr. Vladislav Jindra a pan Luděk Štipl ze Sdružení Respekt a tolerance z moravské Mohelnice a  (foto: R. Trávnický)