Od rána, už po několikáté čtu v různých zprávách, že

    „Před 75 lety, 4. června 1942, zemřel Reinhard Heydrich. Zastupující říšský protektor  …“ Nejposlednější zprávu o jeho skonu přinesl portál Eurozprávy.cz.  K tomu není co dodat, jen snad, že je dobré si konce nacistických vrahů připomínat.

    Od rána máme doma zapálenou svíčku. Ne že by to nějak souviselo se vzpomínkou na „Pražského kata“, ale vzpomínáme na poslední chvíle rodin Horáků a Stříbrných, při první razii zatýkání kladenského gestapa v Lidicích.

    K ránu 4. června vtrhli k nám do domu a začali nás jednoho po druhém vyslýchat. Převrátili všechno vzhůru nohama, ale bratra nenašli, ani známky po jeho přítomnosti. Jen fotografie si vzali i školní a jeho leteckou uniformu.  První šel můj manžel Václav Kohlíček, po něm tatínek, ale ani s jedním mě nedovolili se rozloučit.  Plakala jsem a maminka mě pohladila a říkala Aničko neplač, nedělej jim radost. My jsme Češi a Čechy zůstaneme, nic špatného jsme neudělali. Buď klidná a podívej se na mě, jak jsem klidná já, taková buď i ty, ať se děje, co se děje. Když jsem chtěla za manželem a rodiči, tak mě Němci zahnali domů. Byla jsem v devátém měsíci těhotenství.  Přesto jsem za nimi šla potají přes zahradu a dvůr statku. Za kmenem lípy stojící u vrat jsem se skryla a odtud pozorovala co se bude dít.

    Viděla jsem u Seidlů (to byl domeček blízko statku),  byla tam taková zeď z bílých cihel. No a tam stáli všichni Horákovi a můj muž Václav Kohlíček a moje sestřenice, která byla provdaná Frühaufová, no tak tam stála taky. Strejda Štěpán se synem Štěpánem, ten byl tak starý jako já. A pak strejda Josef s rodinou, s tetou a s Mařenkou. Ještě přivedli paní Stříbrnou a jejího mladšího syna Františka.

    Oni všichni museli stát čelem ke zdi a ruce vzhůru. Od Kladna přijelo nákladní auto, všechny je naložilo a odvezlo na gestapo.
    To bylo naposledy, kdy jsem viděla svojí rodinu. Rodiče a manžela a všechny příbuzné. Společně se Stříbrnými to bylo celkem 15 osob z Lidic.

    Proto rozsvěcíme každoročně tu svíčku a před ní pokládáme pohled na bránu Horákova statku s lípou.