V sobotu ráno před 7.00 h doběhl před budovu Staroměstské radnice již 29. ročník štafety Javoříčko-Včelákov-Ležáky-Lidice. Na Staroměstském náměstí bylo relativně prázdno, slunce se vyhouplo nad vysoké věže Týna a osvětlovalo starobylé fasády domů. Přivítala jsem běžce a cyklisty. Běžci vyběhli den předtím ve 13.00 z Javoříčka, běželi desetikilometrové úseky a střídali se. Jeden z cyklistů jel z Včelákova u Ležák a jak říkal, měl už toho opravdu dost.
    Ale do Lidic už mu zbýval jen kousek, jak jsem ho uklidňovala. Objala jsem se s Honzou Rýdlem, dlouholetým organizátorem akce. Také s řidiči doprovodných vozů, co jezdí se štafetou už léta. Navázala jsem stuhu za 7. ročník Pochodu Lidických žen. Štafeta vyrazila ještě k budově Úřady vlády ČR a pak do cíle posledního, do Lidic.

    V Lidicích ji čekalo přivítání, v 9.45 navazovala stuhu paní starostka Lidic Veronika Kellerová, včetně stuhy za nepřítomného pana prezidenta Zemana. Stuhu navázal i pan Jaroslav Vodička za ČSBS. Pan Kaliba za Spolek pro vybudování památníku lidických letců J. Horáka a J. Stříbrného. Se synem Josefa Horáka, který každoročně do Lidic přijíždí od 90. let, se Honza Rýdlo také srdečně pozdravil.
    A nakonec stuhu vázal i pan Antonín Nešpor za Občanský Spolek Lidice. Spojili se tak všichni, kdo pro Lidice a jejich odkazí dělají mnohé.
    Pak se běžci postavili na 10. místo v řadě delegací, které přišly položit květiny k hrobu Lidických mužů a uctít památku všech obětí lidické tragédie, společně s již jen několika žijícími Lidickými ženami a Lidickými dětmi a jejich potomky, kteří smutný obřad každoročně prožívají u hrobu, nedaleko míst, kde byli u Horákova statku Lidičtí muži zastřeleni.

    Slunce svítilo dál, modrá obloha odlehčila trochu těžkou atmosféru vzpomínek. Mezi početnými diváky bylo jako každoročně i letos mnoho vzácných hostů.
    Připomenu jen ženy z Mezinárodního výboru Ravensbrück, které měly letošní konferenci právě v Lidicích. S nimi přijely čtyři přeživší, byly v KT Ravensbrück vězněny jako děti. Přijelo i několik žen se jménem Lidice, které jej hrdě nosí všude po světě. Jejich setkání zde iniciovala Zdenka Kotková. Její maminka Ravensbrück přežila, nikoliv její babička. Ta byla usmrcena v plynové komoře v Osvětimi. Byli zde i Alan a Cheryl Gerrardovi ze Stoke-on-Trent, kteří starají se o odkaz hnutí Lidice Shall Live.

    Ještě pár slov k štafetě – její starší ročníky znám jen z fotek, na nich vidím všechny běžce v tehdejším československém dresu, bílém s českým lvem na prsou. Někteří se účastní štafety od začátku, jiní dlouhá léta a tu hrdost v očích, s kterou nesou štafetový kolík a smutek za vypálené obce mají v očích pořád stejný jako tehdy.

    Honzu Rýdla - Čestného občana Lidic, jsem potkala prvně v roce 2011 a šla mu nesměle představit tehdejší druhý ročník pochodu Lidických žen. Byl naprosto nadšen, velmi mě povzbuzoval a dělá to tak dodnes. Návrat Lidických žen pěšky z Ravensbrücku do Nového Boru ho inspiroval. V roce 2012, na 70. výročí vypálení Lidic a Ležáků běh prodloužil na trasu Ravensbrück-Nový Bor-Lidice-Ležáky. Maraton dlouhý necelých 700 km zvládli kluci v kombinaci běžci-cyklisti za dva dny. Přes Německo se hlavně jelo na kolech, bežci běželi jen symbolicky první kilometry z měst. Všude po cestě nás vitaly delegace, proslovy (jednou i místní Miss krásy), ale také se dospělí i žáci škol ke štafetě symbolicky přidávali. Štafetu jsme provázeli autem a byl to silný zážiitek. V Německu zaznívalo od všech stejné sdělení: "Uvědomujeme si, co se dělo za hrůzy během války a na jejím konci zde i ve vašich zemích. Přejeme si a děláme vše pro to, aby se to už nikdy neopakovalo".
    V Ravensbrücku pozdě večer před štafetou absolvovali všichni prohlídku památníku KT. Po doběhu do Lidic vyslechli poprvé autenticky vyprávění od Lidických žen, paní Cábové a paní Kalibové.
    Honza Rýdlo pak štafetu protáhnul v dalších letech i přes jiná památná místa - letos je to Javoříčko, už po několikáté. Přes Včelákov, kde chodily školu děti z Ležák. Velký byl ročník 2015, vyrazili až z Dukly, přes místa bojů SNP, vypálené obce na Ukrajině, na Moravě. Přijetí štafety obzvlášť na Slovensku bylo dojemné, vítali je v krojích, v uniformách Rudé armády. Vzdávali čest štafetě a hlavně ale těm, co bojovali, padli, trpěli.
 
    A jaký bude jubilejní 30. ročník? Nechme se překvapit!

Běžci štafety při zastávce u Staroměstské radnice

Paní starostka Lidic Veronika Kellerová navazuje stuhu za obec Lidice a za nepřítomného pana prezidenta Zemana

Nešporovi z Lidic navazují stuhu za Občanský spolek Lidice

Ing Kaliba z Lidic navazuje stuhu za Spolek pro vybudování památníku lidických letců J. Horáka a J. Stříbrného

Dlouholetý organizátor akce Jan Rýdlo se zdraví s Josefem Horákem ml., synem lidického letce Josefa Horáka

Delegátky letošní konference Mezinárodního výboru Ravensbrück – vpravo Insa Eschebach, ředitelka památníku KT Ravensbrück s jednou z přeživších-dětí z Itálie, za nimi organizátorka z IC Ravensbrück Šárka Kadlecová, vnučka paní Miloslavy Kalibové

Delegace štafety před položením květin, které přináší letos až z vypáleného Javoříčka ke hrobu Lidických mužů

Medaile z letošní štafety - avers

Medaile z letošní štafety - revers